Lupénka českého horolezce úplně odrovnala. Nyní znovu zdolává osmitisícovky

„Mé onemocnění začalo již v pubertě, kdy se mi začaly objevovat první kožní projevy lupénky. Dříve, a ani dnes, jsem to nepovažoval za velký problém. Dalo se s tím žít a normálně fungovat. Dokonce mé divoké mládí napomáhalo vetší úspěšnosti léčby. Coby mladý pankáč jsem si postavil číro a boky mé hlavy nechal holé, kůže tak měla možnost se dobře hojit.

Svědí, bolí, deformuje. Lupénku léčí jen zlomek pacientů, existuje přitom řešení

O několik let později ale bohužel přišel horší projev onemocnění, a to revmatická lupénka, se kterou Honza bojoval už mnohem hůř. Je to chronický zánět kloubů a páteře - jedna z nejčastějších komplikací lupénky.

Nešlo ani chodit

Otoky kloubů byly pro mladého sportovce dost fatální. Byly i situace, kdy nemohl dát ruku v pěst a později ani chodit, to když přicházely velké otoky achilovky. Musel proto přestat s trénováním. Zkoušel všechno možné včetně systémové léčby, ale nic nezabíralo.

Tomáš s afázií jako inspirace pro film Němá tajemství. Naučil se znovu mluvit

Ve chvíli, když zaslechl o biologické léčbě, která byla tehdy v počátcích, už se cítil dost zoufalý. Požádal svého lékaře o doporučení a po splnění všech podmínek léčbu podstoupil. A ta mu zabrala už za dva měsíce. Opět byl schopný normálně fungovat.

Pět výstupů k oblakům

„Biologická léčba mi změnila život. Během posledních 10 let se mi podařilo vystoupit na vrcholky pěti osmitisícovek a považuji se vlastně za zdravého člověka. Dnes při plánování dalších expedic či obecně svého života nemám vlastně žádné omezení, pouze nesmím zapomenout mít s sebou dostatečné množství injekcí, které mi umožňují normálně fungovat,“ říká Honza Trávníček a dodává: „V poslední době mě baví pomáhat ostatním pacientům, protože to naše onemocnění je složité a není jednoduché s ním žít. Je to hodně o hlavě a také o vůli chtít s tím něco dělat.“

Nepál - Expedice Manáslu 8163 m, rok 2021 - Tento rok stoupal Honza Tráva Trávníček na vrchol sám - takže selfie ve výšce cca 8000 mZdroj: Se svolením Jana Trávníčka

Čtvrt milionu nemocných

S lupénkou se po celém světě potýká na 125 milionů lidí. V Česku jich je 250 tisíc.

„Zatím není přesně známo, proč nemoc vzniká. Ví se, že souvisí s genetikou a imunitními změnami, které mohou být vyvolány některými rizikovými faktory, například kouřením, pitím alkoholu, špatnou životosprávou, infekcí, některými léky nebo hormonálními vlivy,“ říká docent Spyridon Gkalpakiotis, primář Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

Nejčastější přidruženou nemocí lupénky, která postihla i horolezce Honzu, je psoriatická artritida, tedy onemocnění kloubů, jež se týká až 40 procent psoriatiků.

Pro biologickou léčbu do centerDocent Spyridon GkalpakiotisZdroj: Se svolením Insighters

Lupénku neumíme zcela vyléčit, ale dokážeme ji úspěšně léčit a potlačovat její příznaky. Nejběžnější a obvykle první léčbou, je lokální terapie v podobě různých roztoků a mastí s obsahem kortikosteroidů a dalších látek. Podstupuje ji většina pacientů, přestože má při dlouhodobém používání nízkou účinnost a nežádoucí vedlejší účinky.

U středně těžkých a těžkých stadií lupénky se podávají léky potlačující zánět. Mohou ale způsobit zvýšení hladiny lipidů v krvi a jaterních enzymů. Nejmodernější léčebnou metodou lupénky je biologická léčba, která využívá látky podobné přirozeným molekulám produkovaným v těle.

Muž přišel o plíce kvůli fibróze. S novými po transplantaci zvládl i covid

„Potlačuje zánět již v raném stádiu, čímž se předchází vzniku ložisek lupénky na kůži. Výhodou jsou možnost dlouhodobého podávání a minimální vedlejší účinky,“ vysvětluje docent Gkalpakiotis.

Biologická léčba by měla pomáhat pětkrát víc

Biologická léčba probíhá v centrech biologické léčby, kterých je v současné době po celé České republice asi 40. Při splnění nezbytných podmínek má pacient biologickou léčbu plně hrazenou ze zdravotního pojištění.

Lupénka nepostihuje jen kůži, ale i klouby. Nemoc spouští fyzická zátěž i stres

Ve srovnání s jinými evropskými zeměmi se u nás biologické léky bohužel předepisují méně často. V současnosti se u nás tímto způsobem léčí přibližně čtyři tisíce pacientů. Těch, co mají na biologickou léčbu nárok, je až pětkrát víc.