Češi jsou k vakcíně proti koronaviru ještě skeptičtější než lidé v okolních zemích. Očkovat se chce nechat jen zhruba třetina populace. Myslíte si, že obavy veřejnosti jsou opodstatněné?
Češi se vždy zajímali o problematiku očkování, o účinky očkovací látky. Každé nové očkování vyvolává na jednu stranu naději, že člověku pomůže, na druhou stranu je to nová ,,chemická látka“, kterou teprve čas prověří. V tomto případě musí být dostatečná osvěta z hlediska bezpečnosti látky pro lidský organismus.

Co říkáte hoaxům o tom, že vakcína je jen způsob, jak lidem změnit DNA, nebo smyšlenkám typu čipů od Billa Gatese? A proč jim lidé tolik věří?
Lidé hledají na novém nejen pozitiva, ale i negativa a současný mediální prostor dává možnost všem lidem se vyjádřit ke všemu.

Krajská epidemioložka Olga Hégrová.Zdroj: Deník / Kamil DubskýJediná racionální výhrada k očkování je ta, že vakcína vznikla příliš rychle a nemůže být dostatečně odzkoušená. To odborníci vyvracejí, fáze testování prý nebyla nijak zkrácena. Nemůže ale vakcína skutečně mít některé vedlejší projevy, které se ukážou až po delší době a vzhledem k rychlosti jejího vývoje se prostě zatím u testovaných dobrovolníků neprojevily?
Samozřejmě, vakcína vznikla rychle, na rozdíl od ostatních vakcín. Odborníci, kteří se procesem výroby a testování zabývají, sdělují odborné veřejnosti a dokládají studiemi, že postupují podle pravidel na výzkum a vývoj vakcín. Na dalších orgánech, které schvalují vakcínu, je, aby tyto postupy prozkoumaly a schválily. Mají k dispozici veškerou dokumentaci a je na nich, jak toto posoudí.

Vy sama se necháte očkovat? A doporučíte očkování vašim blízkým?
Pokud Česká republika, stejně jako další země EU vakcínu schválí jako bezpečnou pro používání, tak nebudu mít důvod se neočkovat. Naše práce se skoro celý rok točí kolem onemocnění covid a vím, jak nešťastná je rodina, když má těžký průběh onemocnění někdo blízký. A když je nemoc preventabilní, tzn. lze podat očkovací látku a chránit se, tak očkování doporučím.

Neselhávají podle vás naše politické elity svým rezervovaným postojem k očkování, když nejdou příkladem široké populaci? Váhali třeba premiér Babiš i prezident Zeman…
Nevím, co k tomu říci, vakcína tady dosud není a uvidíme, který z politiků bude stát v čele kampaně.

Neselhala podle vás v koronavirové epidemii i média? Od ledna plnily stránky novin otřesné záběry z Wu-chanu s padajícími lidmi, které byly nejspíš jen hoaxy, poté palcové titulky o tisících mrtvých z Itálie, chladicích boxech na mrtvoly v New Yorku a podobně. Nakonec se ale i z Česka ukazuje, že covid skutečně není novodobý mor.
Ano, myslím si, že na jaře byli lidé až enormně stresováni záběry ze zahraničí a podepsalo se to na jejich psychice. Osobně si myslím, že by mělo dojít k určitému kompromisu, tedy mít respekt k onemocnění a dodržovat základní hygienická doporučení.

Není panika přehnaná doposud? Úmrtnost je sice v posledních týdnech dvojnásobná než je letitý průměr, přesto ale covid přece není jediná smrtelná choroba. Hrozí, že kvůli jednostranně zaměřenému zdravotnictví na covid začnou umírat lidé na jiné choroby jen proto, že jim není včas poskytována potřebná péče. Lidé nechodí k lékařům, na kontrolní prohlídky, odkládají se operace… Navíc přibývají kvůli stresu a obavám i psychická onemocnění.
Jsem téhož názoru.

Jediným smyslem karanténních opatření je vlastně snaha rozložit nákazy do delšího časového úseku, aby nebyly naráz, rychlým a vysokým peakem zahlcené nemocnice. Aby to prostě zdravotnictví ustálo a neumírali lidé na chodbách jen proto, že na ně nezbyl respirátor. Neměla proto vláda spíše než zavírat společnost do karanténních opatření rapidně zvýšit lůžkové kapacity v nemocnicích a nechat vir společností bez větších opatření prohnat?
Pokud karanténní opatření jsou dodržována, ale tím myslím opravdu dodržována, pak mají smysl. A přispějí právě k tomu, že se postup nákazy rozloží do delšího časového úseku. Co se týká lůžkových kapacit v nemocnicích, ty sice jsou, ale postupně ubývá lidský faktor, který v nemocnicích pracuje. A to je problém.

Sama jste se před časem vyjádřila, že covid je vlastně „těžká chřipka“. Za podobné vyjádření by vám byli ještě v dubnu lidé schopní vynadat, že situaci zlehčujete. Dnes to už i velká část veřejnosti vnímá jinak, ještě benevolentněji než vy, nechápe celospolečenská karanténní opatření…
Nikoliv, já osobně považuji chřipku za závažné onemocnění, kde nám každoročně lidé umírají a pokud covid označím jako těžkou chřipku, tak považuji onemocnění za závažné. Z hlediska chování viru SARS-CoV 2 v těle jej považuji za onemocnění s nepředvídatelným průběhem - na jednu stranu lehkým, ale často se středním i těžkým. Odpověď na otázky, proč to tak je u různých osob, dá teprve čas.

Domníváte se, že karanténní celospolečenská opatření jsou adekvátní? Nebo byste je naopak přitvrdila, či naopak více rozvolnila?
Považuji opatření za adekvátní k danému počtu nemocných. Bohužel jak epidemie, tak opatření trvají dlouho, má to negativní vliv na psychiku, má to sociální a ekonomické důsledky a lidé ztrácí trpělivost.

Neměla by vláda více motivovat nakažené například vyšší nemocenskou, aby hlásili své podezřelé kontakty? Lidé se tomu dnes brání, chtějí chodit do práce, a hygienám při trasování pak uniká řada nakažených.
Vhodná motivace, jak ze strany vlády či ze strany zaměstnavatele, kde vhodně nastavený režim sníží nemocnost, pochopitelně přispěje k tomu, že lidé nebudou roznášet nákazu ve svém okolí.

Jak jste obecně spokojená s přístupem české vlády při řešení epidemie?
Nemám ambice hodnotit vládu, to přenechám jiným. Ono předkládat v podstatě celoročně restrikce, byť jsou bohužel potřebné, vzhledem k podmínkám pro šíření respiračního viru, není jednoduché. S tím se setkávám v denní praxi. Na jaře lidé měli víru, že přijde brzký konec a lépe se motivovali a přijímali opatření. V současné době, kdy je sezona pro šíření respiračních virů na vrcholu, naopak už jsou unavení z omezení. Objevují se sociální a ekonomické dopady v rodinách a ty převládnou nad vyhodnocením zdravotního rizika a lidé se chovají, řekněme, nezodpovědně.

Projekt chytré karantény se příliš neujal, hygieny od počátku projektu nemají při trasování velký úspěch. Ozývá se kritika, že některé krajské hygienické stanice (KHS) chytrou karanténu de facto od počátku bojkotovaly, nespolupracovaly, že byly mezi kraji obrovské rozdíly. Čím to je, co si o chytré karanténě myslíte vy a jak se ji daří uplatňovat v Pardubickém kraji?
Projekt chytré karantény zahrnuje komplexně problematiku propojení, když to řeknu zjednodušeně, laboratoří, hygienických stanic a poskytovatelů zdravotní péče. Trasování hygienické stanice prováděly vždy, jen se to nazývalo epidemiologické šetření. Nebyli jsme napojeni na centrální systém, každá KHS měla své postupy. Postupem času se zvládlo propojení systémů. Nyní trasování v Pardubickém kraji probíhá standardně. Na začátku bylo v trasování zapojeno několik jedinců, nyní v systému pracuje skoro každý zaměstnanec KHS, pomáhají nám externisté z řad policie, finanční správy a od 21. prosince budeme napojeni na republikový systém navolávání. Závisí na počtu nových případů, které se řeší, podle toho probíhá navolávání v horizontu 24 - 72 hodin.

Myslíte, že po novém roce přijde každoroční chřipková epidemie? Způsobí to v epidemii covidu další komplikace, například kvůli podobným, zaměnitelným symptomům?
Od října máme tzv. sezonu respiračních onemocnění, zatím počty případů respiračních onemocnění odpovídají sezoně, ale výrazně nezasahují do nemocnosti. Vrchol je vždy kolem 6. - 9. kalendářního týdne, takže uvidíme. Odběry na covid se budou nadále provádět, v případě negativity lékaři budou pomýšlet na chřipku.

Co byste teď před Vánocemi, což jsou především rodinné svátky, poradila lidem? Mají se stýkat se svými prarodiči? Za jakých podmínek? Jaké byste nyní lidem doporučila kontakty?
Poprosila bych všechny spoluobčany, aby se chovali odpovědně. Opět si uvědomili, že infekce se šíří kapénkami do vzdálenosti dvou metrů a udělali tedy vše pro to, aby tomu zabránili. Pokud člověku nebude dobře, tak by měl zůstat doma, popřípadě se objednat na testování. Připomínám možnost nechat svůj zdravotní stav prověřit antigenními testy. Pokud navštíví prarodiče, potom nejlépe jako jedna rodina, nikoli rodinné srazy, nebo vynechat přátelská setkání u vánočního stolu.

Jak myslíte, že tenhle „divný život“, spíše přežívání společnosti, ještě dlouho potrvá?
Když profesor Prymula na jaře řekl, že to bude trvat nejméně dva roky, nikdo tomu prohlášení nevěřil a již vstupujeme do toho druhého roku. Preventivní očkování je jedno z východisek, které má zkrátit tento stav. Další věc je, jak jsem už zmínila, že virus zůstane, ale předpokládá se, že po čase se cirkulace v populaci sníží.

Máte za sebou asi velmi krušný, vytížený rok. Měla jste vůbec čas na sebe, na rodinu, na odpočinek? Nemáte s tím občas, kvůli přepracování, chuť seknout a jít dělat něco jiného?
Letošní rok byl velmi hektický nejen pro mě, ale pro celý můj pracovní kolektiv. Chtěla bych jim touto cestou poděkovat za obětavou nekončící práci. Také bych chtěla poděkovat všem, kteří se našimi nařízeními řídí a byli nápomocni k zlepšení epidemiologické situace ve svém okolí. Doufám, že díky nim prožijeme lepší rok 2021.