Náhradní ledvina vydrží možná osm deset let, odhadovali s opatrností specialisté před transplantací orgánu do těla nemocné dcery Vlasty Hubáčkové. Nyní je to dvakrát tolik a obě ženy si s úsměvem pochvalují život téměř bez omezení. „Užívám léky, tělo totiž ledvinu stále vnímá jako cizí orgán, a chodíme na pravidelné kontroly. Jinak nic,“ říká Jitka, která podstoupila transplantaci v patnácti letech. „Povedlo se to, dvacet let fungující ledvinu jsme opravdu nečekaly,“ doplňuje Vlasta.

Se zdravotními potížemi se potýkala dívka z Hustopečí už brzy po narození. Nedlouho před přijímačkami na gymnázium se její stav zhoršil. I přes přísnou dietu zkoušky úspěšně zvládla. Poté teenagerku místo oslav čekala dialýza. Její matka Vlasta se s lékaři rozhodovala o možné u nás do té doby jedinečné transplantaci ledviny.

Transplantační centrum v Motole mělo zkušenosti s takzvanými kadaverozními (zemřelými) dárci. U dětí však na úspěšnou transplantaci od živého dárce čekali až do počátku léta 2001. „Lékaři zjistili, že jsem nejlepší možný dárce. To jsem si oddychla, v mládí jsem totiž prodělala žloutenku a nemohla ani darovat krev,“ vzpomíná dvaašedesátiletá Vlasta.

Její dcera byla vysoko na čekací listině pro transplantaci. Její odhodlaná matka však po zjištění, že sama je v zdravá, zvolila jasně – bude to má ledvina. „I když jsem se obávala o mamku, už tehdy jsem byla šťastná, že to šlo,“ usmívá se Jitka.

Je ráda, že v době transplantace byl internet ještě v plenkách. „Teď by člověk dopředu vyhledával všechny možné černé scénáře, co se může stát. Nás se vším seznámili odborníci,“ vypráví ženy.

Vzpomínají na skvělou péči v Motole a že mohly být v kontaktu brzy po operaci. „Cítila jsem se v nemocnici jako princezna. Lékaři nic nepodcenili,“ potvrzuje Jitka.

Její matka před transplantací ráda vyrážela s batohem do hor a i za chladna spala pod širákem. Myslela si, že se zbývající ledvinou s koníčkem bude konec. „Spletla jsem se. Bylo to možné i potom,“ povídá Vlasta, učitelka v mateřské škole.

Deset transplantací ročně

Program transplantací ledvin dětským příjemcům zahájili ve Fakultní nemocnici Motol v roce 1981. Pokrývá potřeby celé České republiky, je tak nazýván programem národním. „Dosud bylo odstransplantováno 321 ledvin. Ročně jde zhruba o deset pacientů,“ sdělil Jan Burkert, tamní primář Oddělení transplantací a tkáňové banky.

Nejčastějším transplantovaným orgánem u nás jsou právě ledviny. Ne všem pacientům se selhanou funkcí ledvin však může být transplantována ledvina. Záleží především na klinickém stavu a přidružených chorobách.

Také Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně se v posledních letech snaží rozvíjet právě i program transplantací ledvin od žijících dárců. Tuto skupinu však pandemie koronaviru omezila nejvýrazněji. „Loni jsme provedli 55 transplantací ledvin, ale žádnou od živého dárce. Letos do pololetí ale již dvě,“ uvedl vedoucí lékař úseku transplantací Vladimír Mejzlík.

Získání ledviny dárce se pojí s třemi potencionálními riziky: odmítnutím štěpu, sníženou funkcí a časově omezenou životností orgánu. U transplantací od žijících dárců je podle statistik průměrná doba funkce ledviny až dvacet let, u transplantací od zemřelého dárce 8 až 12 let. Jsou ale známé i případy zhruba čtyřicet let fungující ledviny u pacienta.

Podle odborníků mezi nevýhody odběru ledviny od dárce s nebijícím srdcem patří náročná logistika, kdy odběrový tým provádí odběr v nemocnici, ve které dárce zemřel, a ne v transplantačním centru, dále riziko poškození orgánů v důsledku neprokrvení a neokysličení či náročnější komunikace s rodinou.

Ve Fakultní nemocnici Brno byl proveden první odběr ledviny od dárce s nebijícím srdcem v listopadu 2017. Výhody odběru od žijícího dárce shrnul Viktor Agalarev, vedoucí lékař z tamní Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. „Ledviny jsou před odběrem dokonale vyšetřeny, odebíraná ledvina není ohrožena ischemií, po odběru jedné ledviny dokáže zbývající ledvina u dárce pokrýt veškeré funkce. Jsou i lepší výsledky v přežívání pacientů a štěpů, možnost párové nebo řetězové výměny ledvin,“ vyjmenoval.

Transplantace ledvin v ČR
- Ledviny jsou nejčastěji transplantovaným orgánem.

- První transplantace ledviny byla provedena v Hradci Králové v roce 1961. Nebyla však klinicky úspěšná.

- V roce 1966 zahájili transplantační program v Praze (IKEM), prvním transplantovaným pacientem se stal Karel Pavlík.

- Národní program transplantace ledvin u dětí ve Fakultní nemocnici v Motole: první operace se uskutečnila 24. listopadu 1981. Dodnes tam bylo dětem odstransplantováno 321 ledvin.

- První úspěšná transplantace ledviny dítěti od živého dárce v České republice proběhla v Motole na konci června 2001. Jitka Hubáčková žije s ledvinou od matky už dvacet let.

- Ze světových statistik vyplývá, že v současné době je přežívání ledvin transplantovaných od žijících dárců v prvním roce po transplantaci až 98 procent, u ledvin od zemřelých dárců je to asi 92 procent.

- V současné době jsou v České republice prováděny orgánové transplantace ve specializovaných transplantačních centrech v Praze, Plzni, Hradci Králové, Brně, Ostravě a Olomouci.