Své hříchy dotyční mohou vykoupit prací pro státní či obecní instituce, například úklidem veřejného prostranství. Mnozí ale tuto nabídnutou ruku odmítnou. Chodit ve svém volnu někam zametat považují za ostudné, jiní se nechtějí vzdát svých časově náročných koníčků. Vzápětí ale následuje sankce v podobě uvěznění – za každé dvě neodpracované hodiny den žaláře.

Kroky odsouzených nejčastěji směřují na obecní úřady, kde je možnost veřejně prospěšných prací největší. Radnice však s těmito lidmi dobré zkušenosti nemají. „Zkušenosti s výkonem trestu obecně prospěšných prací nejsou příliš dobré. Většina osob odsouzených k výkonu trestu se buď vůbec nepřihlásí, nebo se nedostaví na dohodnutou práci,“ potvrdila mluvčí Městského obvodu Ostrava-Poruba Petra Špornová.

V letošním roce porubská radnice eviduje osmnáct odsouzených. Trest si odpracovali pouze čtyři. „U jednoho již došlo k přeměně nevykonaného trestu obecně prospěšných prací v nepodmíněný trest odnětí svobody, u čtyř návrh na přeměnu,“ dodala Špornová. U dalších zatím není jasné, zda stanovené hodiny stihnou odpracovat. Zvládnout to musejí do roka od soudního rozhodnutí.
Mezi časté „klienty“, kteří od soudu odcházejí s trestem veřejně prospěšných prací, patří sprejeři. Ti rozumnější si stanovený počet hodin skutečně odpracují. Během té doby „sekají latinu“, dobře totiž vědí, že další porušení zákona by již mohlo znamenat vězení.
Existuje však početná skupina, která soudní rozhodnutí nerespektuje. Platí to například o devatenáctiletém sprejerovi z Ostravy, kterému Okresní soud v Ostravě uložil šestiměsíční žalář. Mladík před časem vytvořil v tramvaji čtyři nápisy ZEKO, což byla jeho sprejerská značka. Celkově způsobil škodu přesahující pouze tři sta korun. Výrazně mu však přitížila skutečnost, že byl již v minulosti za podobné činy odsouzen, dvakrát k podmíněným trestům a jednou k veřejně prospěšným pracím.
„Viditelně se to minulo účinkem,“ prohlásil při zdůvodnění rozsudku soudce. Teoreticky mohl sprejer vyváznout s „podmínkou“ nebo trestem pod zákonnou sazbou. To však pouze za předpokladu, že by vykonal větší část z již dříve uložených čtyř set hodin veřejně prospěšných prací. Mladík měl ale za sebou jen patnáct a půl hodiny.
Podle pracovníků probační a mediační služby, která na něj dohlíží, je zřejmé, že nemá zájem uvedený počet hodin odpracovat. To znamená, že mu trest veřejně prospěšných prací bude přeměněn na přibližně půlroční vězení. Celkem by tak za mřížemi mohl strávit až rok.

Co říkají paragrafy pojednávající o trestu obecně prospěšné práce

• soud může uložit trest obecně prospěšných prací, odsuzuje-li pachatele za trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let
• obecně prospěšné práce je odsouzený povinen vykonat osobně a bezplatně ve svém volném čase nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy soud nařídil výkon tohoto trestu. Do této doby se nezapočítává doba, po kterou odsouzený nemohl obecně prospěšné práce vykonávat pro zdravotní nebo zákonné překážky, zdržoval se v cizině, nebo byl ve vazbě či vykonával trest odnětí svobody.
• trest obecně prospěšných prací může soud uložit ve výměře od 50 do 400 hodin. Práce nesmí sloužit výdělečným účelům.
• jestliže pachatel v době od odsouzení do skončení výkonu trestu obecně prospěšných prací nevedl řádný život, nebo zaviněně nevykonal ve stanovené době uložený trest, přemění soud trest obecně prospěšných prací nebo jeho zbytek v trest odnětí svobody a rozhodne zároveň o způsobu jeho výkonu; přitom každé i jen započaté dvě hodiny nevykonaného trestu obecně prospěšných prací se počítají za jeden den odnětí svobody.