„Na moji televizi doma se už nedá dívat,“ stěžoval si pan Borůvka kámošům v místním hostinci U Hlodavců, když spolu u piva na velkoplošné obrazovce sledovali mistrovství světa v hokeji. „Úplně jí odešla obrazovka, a to zrovna teď, když začalo mistrovství. Nejhorší je, že na novou nemám, protože jsem na pracáku,“ bědoval nad nepřízni svého osudu Borůvka.

Jeho situace nebyla skutečně dlouhodobě dobrá – nemohl sehnat práci a byl tak odkázán na podporu v nezaměstnanosti, ze které si koupi nové televize rozhodně dovolit nemohl. „Hele, zajdi do banky na náměstí, viděl jsem tam reklamní leták, že banka poskytne úvěr třicet tisíc korun každému i bez ručitele. Banka ti dá úvěr a můžeš si koupit novou televizi,“ informoval nešťastného Borůvku pan Kalina. „To můžu potvrdit, byl jsem tam, vyplnil jsem jen žádost o úvěr, kde jsem uvedl svého zaměstnavatele a výši čisté měsíční mzdy, a za dvacet minut jsem odcházel s třiceti tisíci,“ potvrdil pan Malina.

„Já teď ale nikde nepracuji, mám pouze příslib z jedné firmy, že by mě mohli možná za měsíc zaměstnat,“ oponoval výhodné nabídce pan Borůvka. K tomu však Malina Borůvkovi sdělil, že banka po něm žádné písemné potvrzení od zaměstnavatele nechtěla, a ani tuto informaci nijak před vyplacením finanční částky Malinovi neprověřovala. „Nebuď hloupý, vezmi si úvěr a kup si novou televizi. Do žádosti o úvěr napiš, že pracuješ u uvedené firmy. Když máš od ní příslib, tak tě určitě vezmou,“ radili shodně Kalina a Malina Borůvkovi.

Borůvka po návratu domů pohlédl na nefunkční televizní přístroj a bylo rozhodnuto. Druhý den dopoledne navštívil místní banku a požádal o úvěr. Do žádosti, podle rady kamarádů, uvedl, že u uvedené firmy již pracuje, a to za čistou mzdu šestnáct tisíc korun měsíčně.

Tak, jak Malina předpovídal, se i stalo. Stejně jako Malina i Borůvka za dvacet minut odcházel z banky s částkou třicet tisíc korun. Ihned navštívil blízkou prodejnu elektroniky a získané finance okamžitě směnil za nový televizor. Problém však nastal v okamžiku, kdy pana Borůvku nepřijali do nového zaměstnání, a ten nebyl schopen dále platit splátky poskytnutého úvěru. V termínu splatnosti zaplatil pouze jednu splátku a na další už neměl, a tak jej banka o řádné placení začala písemně upomínat. Na výzvy banky však Borůvka nijak nereagoval. V okamžiku, kdy již Borůvka dlužil bance za šest splátek úvěru, si pana Borůvku pozval na policejní oddělení policejní vyšetřovatel Chlupatý. Borůvka po rozhovoru s vyšetřovatelem ihned navštívil místního advokáta Perkase a požádal jej o radu.

„Doktore, policajti mě pozvali na výslech, že na mě banka podala trestní oznámení, údajně jsem podezřelý ze spáchání nějakého trestného činu,“ svěřoval se. „Řekl jsem jim, že jsem se dostal pouze do prodlení se splacením několika splátek, což není trestné, policajti však trvají na svém. Mohl jsem se nějakého trestného činu dopustit tím, že nesplácím úvěr podle předepsaného splátkového kalendáře?“

Co advokát Perkas panu Borůvkovi odpověděl?

A) Perkas Borůvkovi odpověděl, že se nedopustil žádného trestného činu, neboť podle ústavně zaručených práv nelze proti osobě, která není schopna platit své splatné závazky, vést trestní stíhání
B) Odpověděl, že se dopustil trestného činu poškozování věřitele
C) Odpověděl, že se dopustil trestného činu úvěrového podvodu

Řešení a poučení advokáta Perkase
„Chmaták“ – správná odpověď je za c)


Advokát Perkas Borůvkovi sdělil, že policejní vyšetřovatel vůči němu nezahájí trestní stíhání pro neplacení úvěru v termínu splatnosti, ale z důvodu, že bance v žádosti o úvěr uvedl, že je zaměstnán u firmy s čistým měsíčním příjmem ve výši šestnáct tisíc korun, což se nezakládalo na pravdě. Perkas Borůvku poučil, že ten, kdo při sjednávání úvěrové smlouvy uvede nepravdivé či hrubě zkreslené údaje, nebo podstatné údaje zamlčí, bude dle ustanovení § 250b odst. 1) trestního zákona potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem. Tím, že Borůvka lhal, že je zaměstnán a pobírá mzdu, získal podvodně od banky úvěr ve výši třicet tisíc korun. Bance tak Borůvka způsobil škodu v uvedené výši nad dvacet pět tisíc korun, čímž se dopustil trestného činu úvěrového podvodu dle § 250b odst. 1), 3) trestního zákona, za což mu hrozí trest odnětí svobody na šest měsíců až na tři léta.
Do budoucna advokát Perkas Borůvkovi doporučil, aby při sjednávání úvěru sděloval bance zásadně pravdivé informace, které banka za účelem poskytnutí úvěru vyžaduje, neboť v opačném případě se vždy vystavuje nebezpečí trestního stíhání. Upozornil jej, že pokud by v budoucnu na základě nepravdivých či hrubě zkreslených údajů, nebo v důsledku zamlčení podstatných údajů získal úvěr, subvenci nebo dotaci ve výši nad pěti set tisíc korun, hrozil by mu trest odnětí svobody na dvě léta až osm let. V případě, že by takto získal částku větší než pět milionů, pak by mu hrozil trest odnětí svobody v rozsahu pět až dvanáct let.
Z příběhu, pak plyne poučení, že „lež má krátké nohy“ a může vést až do vězení.

Seriál připravil
advokát Petr Kausta
www.kausta.cz