Generální ředitel Vladimír Trochta a místopředseda dozorčí rady Václav Kratochvíl podle státního zástupce odčerpali z firmy v roce 2001 kolem 55 milionů korun. Údajně se tak stalo při nezákonných transakcích s jejími dluhy. Trochta i Kratochvíl tvrdí, že nic zločinného neudělali, naopak Ostroj svou aktivitou zachránili.
Odvolací senát krajskému soudu nařídil provést doplňující důkazy a vše znovu pečlivě zvážit. A to nejen z hlediska samotné transakce. „Jednání obžalovaných je nutné hodnotit komplexně,“ zdůraznil odvolací soud, který konstatoval, že oběma obžalovaným se nakonec podařilo podnik zachránit. „Výsledek, kterého dosáhli, je velmi pozitivní pro Ostroj Opava i jeho zaměstnance,“ dodal olomoucký soud.
Trochta koupil Ostroj v roce 2000. Podnik tehdy dlužil Komerční bance přes půl miliardy korun. Pohledávku pak v rámci programu ozdravení bankovního sektoru převzala státní společnost Konpo, která ji nabídla ve výběrovém řízení. Státní zástupce tvrdí, že dluh nakonec prostřednictvím spřátelené firmy koupila za 143 milionů korun mezinárodní společnost Karajan Financial, kterou Trochta účelově založil na Panenských ostrovech. Pohledávku pak obratem postoupil Ostroji Opava, jemuž šéfoval. Cena však již činila téměř 198 milionů korun, o dalších více než sto milionů by se zvedla, pokud by Ostroj své dluhy včas nesplácel. Podle státního zastupitelství na tom oba obžalovaní vydělali 55 milionů korun, které přes další firmy údajně převedli na svá konta.
Trochta i Kratochvíl již dříve zdůraznili, že odkoupení pohledávky prostřednictvím další firmy bylo jediné řešení, jak Ostroj zachránit.
„Hrozilo nepřátelské převzetí firmy,“ vysvětlil během prvního soudního procesu Kratochvíl s tím, že nový vlastník by mohl pohledávku tvrdě vymáhat, což by znamenalo likvidaci Ostroje.
„Několik let jsem tvrdě pracoval na tom, aby se Ostroj dostal tam, kde dneska je,“ doplnil Trochta, který v dobách největší krize Ostroje ručil obchodním partnerům i svým majetkem.
Ostroj nyní patří mezi prosperující firmy s mnohamilionovým ziskem.
Oběma manažerům hrozí až dvanáct let vězení.