Nehoda se stala 28. července v Orlové. Devatenáctiletý Szczerba jel se svým vozem Opel Vectra po Slezské ulici. Na přehledném úseku ztratil nad vozem kontrolu a přejel do protisměru. Tam srazil jednapadesátiletou poštovní doručovatelku jedoucí na služebním jízdním kole. Auto pak narazilo ještě do dvou sloupů veřejného osvětlení. Zatímco řidič vyvázl z nehody jen s lehkým zraněním, těžce zraněnou cyklistku se lékařům nepodařilo zachránit.

Obžalovaný Szczerba se před soudem hájil sám bez advokáta. Od samého počátku tvrdí, že v době nehody pod vlivem drog nebyl. Přiznává však, že o den dříve šňupal pervitin a kouřil marihuanu. Těsně před nehodou jej podle něj postihl mikrospánek. „Šňupal jsem pervitin, bylo ho asi 0,1 nebo 0,2 gramu. Dal jsem si i několik cigaret marihuany. Druhý den jsem ale určitě pod vlivem drog nebyl. Při jízdě jsem najednou usnul, asi to byl mikrospánek. Když jsem otevřel oči, byla ta cyklistka přímo před autem. Nemohl jsem nic dělat,“ vysvětloval Sczcerba.

U soudu vypovídal jediný svědek, policista z orlovského oddělení. Ten sice nemohl nic říci o nehodě samotné, zato potvrdil stav řidiče asi tři hodiny po tragédii. „K nehodě jsem byl volán až později, když už řidič na místě nebyl. Dopravní policisté mi řekli, že u viníka nechali provést dechovou zkoušku na alkohol, který nebyl prokázán, a proto už nenechávali dělat test krve. Z mé praxe se mi však nezdála příčina kolize, a to vzhledem k nenadálému přejetí automobilu do protisměru. Proto jsem nařídil test moči na drogy. Řidiče jsem osobně viděl až kolem poledne, tedy zhruba tři hodiny po nehodě. Při letmém míjení na chodbě oddělení jsem si všiml rozšířených zornic. V takovém stavu jsem viděl několik osob pod vlivem drog,“ řekl policista.

Zapravdu dal policistovi soudní znalec, který potvrdil, že právě ještě tři hodiny po nehodě byl Szczerba pod akutním vlivem omamných látek.

Státní zástupce Otakar Cibien ve své závěrečné řeči navrhoval, aby byl obžalovaný uznán vinným a potrestán nepodmíněným při horní hranici trestní sazby, která v tomto případě činila 5 let. „Je nezbytně nutné přihlédnout k tomu, že obžalovaný nehodu způsobil pod vlivem drog. Pokud by pod jejich vlivem nebyl, tragédie by se nestala, své vozidlo by mohl bez problémů ovládat,“ řekl.

Obžalovaný byl velmi stručný. „Mrzí mě to. Ovšem pod vlivem drog jsem nebyl. To bych přece neusnul, když pervitin spíše povzbuzuje,“ bránil se.

Soudce Otakar Chmiel nakonec vyřkl trest v délce tří roků a tří měsíců v nejmírnějším typu věznice. „Žena zaplatila životem za trestuhodné počínání nezodpovědného mladého člověka. Jeho počínání bylo vysoce společenský nebezpečné a soud jej musí trestat tvrdě. Společnost musí vědět, že máme účinné možnosti k postihu,“ vysvětlil soudce v odůvodnění rozsudku. V průběhu řeči musel obžalovaného okřiknout, protože si všiml nevhodného úšklebku.

Současně s trestem vězení uložil povinnost zaplatit dosud vyčíslené škody na sloupech a za zdravotní výlohy při ošetřování těžce zraněné ženy. Další peníze bude po odsouzeném patrně vymáhat Česká pošta, která se jako zaměstnavatel vyrovnala s pozůstalými. Rozsudek rovněž obsahuje devítiletý trest zákazu řízení. Obžalovaný si ponechal lhůtu na rozmyšlení, zda se proti verdiktu odvolá. Rozsudek proto ještě není pravomocný.

Po celou dobu hlavního líčení byli v jednací síni havířovské soudní pobočky přítomni studenti střední školy Dakol z Petrovic u Karviné. Přímo u soudu mohli sledovat projednávání důsledků nerozvážného počínání mladíka, který je jen o málo starší než oni sami. Havířovští soudci Deníku už dříve shodně potvrdili, že takovou výchovnou činnost vítají. Mladí lidé, kteří mají život před sebou, se mohou poučit na konkrétním případu, jak málo stačí na několikaletý pobyt ve věznici. Právě u soudu zjišťují, že drogy a alkohol nestojí často jen v pozadí dopravních nehod, ale také majetkové a násilné trestné činnosti.