Stejný rozsudek vynesl v červnu letošního roku Krajský soud v Ostravě, který Šomana uznal vinným z vraždy. Šoman se proti verdiktu odvolal k olomouckému vrchnímu soudu, kde se domáhal zrušení verdiktu. Argumentoval tím, že krajský soud nevyslechl všechny důležité svědky. „Jeho odvolání jsme zamítli jako zcela nedůvodné a původní rozsudek jsme v plném rozsahu potvrdili. Krajský soud správně vyhodnotil všechny skutečnosti a okolnosti případu,“ konstatoval mluvčí Vrchního soudu v Olomouci Petr Angyalossy.

K činu došlo 26. září loňského roku v Šomanově rodinném domě v Příboře, kde se svým o osmnáct let mladším přítelem Martinem více než dva roky žil. Zde jej podle soudu v návalu vzteku zabil.

Osudného dne popíjeli alkohol. Pak se začali hádat. Důvodem byla skutečnost, že Martin několik měsíců nepracoval a nepodílel se na financování domácnosti. Slovní potyčka záhy přerostla ve rvačku. „Nejprve mu údery rukou způsobil podlitiny a oděrky kůže na hlavě a v obličeji a poté ho v úmyslu usmrtit razantně napadl blíže nezjištěným, avšak kombinovaným mechanismem útoku, vedeným především do oblasti obličeje a krku, následkem čehož u napadeného došlo k poranění krčních orgánů a následné smrti udušením,“ konstatovala žaloba, které dal nakonec za pravdu i soud.

Šoman vinu popřel. Připustil jen drobnou potyčku. Po incidentu odjel do Kopřivnice. V jednom z tamních barů potkal muže, kterého si později přivedl domů – prý kvůli sexuálním hrátkám, do kterých chtěl zapojit i Martina. Toho však po návratu našel bezvládného na zemi. Přivolaný lékař konstatoval smrt.

Šoman před soudem prohlásil, že Martin v době jeho odjezdu do Kopřivnice žil a neměl žádná vážná zranění. Prý ho později musel zabít někdo jiný.

Šoman byl souzen jako zvlášť nebezpečný recidivista. V roce 1997 jej brněnský krajský soud poslal za loupež na deset a půl roku za mříže. Z vězení byl podmíněně propuštěn koncem roku 2005. Zkušební dobu stanovil senát do 22. prosince 2012.

Jak zdůraznil Angyalossy, jedenáctiletý trest za vraždu se na první pohled může zdát příliš mírným s ohledem na to, že zákon na tento zločin pamatuje až patnáctiletým žalářem. „Přísnější trest však nebylo možno ze zákona uložit,“ řekl Angyalossy s tím, že si Šoman musí ze mřížemi odpykat i zbývající čtyři roky za předchozí loupež. Součet trestů přitom nesmí překročit hranici patnácti let, jinak by se už jednalo o výjimečné odsouzení, pro jehož uložení nebyly v tomto případě splněny zákonné podmínky. Proto mu soud mohl za vraždu uložit maximálně jedenáct roků.