Zatímco zachraňovali život malému chlapci, někdozdravotníkům ze sanitního vozidla ukradl GPS navigaci.
„Všichni jsme toutoudálostí znechuceni. Vyvedlo to z míry i jinak klidné záchranáře. Je jen těžko pochopitelné, jak to mohl někdo udělat,“ řekl k celé situaci mluvčí moravskoslezských záchranářů Lukáš Humpl.
On sám naštěstí podobnou věc řešit nikdy nemusel. „Jsem zvyklý spíše na opačné situace. Posádka zapomene v bytě nějakou pomůcku a přijde na to až při úklidu vozidla. Byl jsem už mockrát svědkem toho, že sanitka ještě ani nedorazila s pacientem do nemocnice a příbuzní už volali a zapomenutou věc chtěli sami přivézt,“ dodal.
Co to může být za člověka, který dokáže udělat něco takového, ptají se všichni? „Obecně může jít o osobu s nedostatečně vyvinutým sociálním cítěním, která takovou věc udělá, protože má pocit, že k tomu má prostě jen dobrou příležitost. Krádež jí slouží jako uspokojení potřeb. Takový člověk nepřemýšlí nad etickým rozměrem svého chování,“ vysvětluje Humpl, který je zároveň psychologem záchranné služby.
Zajistí spravedlnost pin kód?
Sekat ruce! Rány bičem! Trestat tvrdou prací! Tak si spravedlivý trest za drzou krádež navigace ze sanitky představují ti, které Deník oslovil v anketě. Bez ostychu souhlasně přitakávám a z ohlasů svého okolí soudím, že podobného mínění jsou snad všichni normální lidé. Skutečnost se od přání veřejnosti ale notně liší. Trestní zákoník sice ve výši trestu zohledňuje to, že okradeni byli lidé zachraňující život, nicméně více než dva roky vězení pachateli či pachatelům nehrozí. Hyenismus, který se projevil v tomto případě, z člověka nejspíše za několik měsíců v žaláři nevyprchá. Otázka je, jestli by jej z takového ničemy dokázal vyhnat třeba patnáctiletý pobyt v proslulé káznici Alcatraz. Možná se nakonec o částečnou spravedlnost postará nepředvídatelný osud – pokud byla ukradená navigace chráněna pin kódem, chmatákovy šance na její prodej jsou mizivé.
