Senát zrušil původní verdikt Krajského soudu v Ostravě, který dvěma aktérům loni v prosinci vyměřil jen podmíněné tresty a nově jim uložil sedm a půl roku a čtyři roky vězení. Deníku to řekl předseda senátu Petr Angyalossy.

Útok

Žhářský útok se odehrál 14. března loňského roku. Sedmnáctiletý mladík nad ránem vhodil do domu romských sousedů lahev s hořlavinou. Podle soudu jej navedla jeho matka. Molotovův koktejl skončil v přízemní místnosti. Naštěstí se nerozbil. Hořící knot stačila uhasit dívka, která se probudila. V objektu – dvojdomku – v té době spalo jedenáct lidí. Důvodem činu byly sousedské spory.

V případě rozbití lahve a zapálení jejího obsahu by pokoj zhruba do pěti minut zachvátily plameny, které by se na celý dům rozšířily za dalších pět minut. Mladík i jeho matka byli původně obžalování z pokusu o několikanásobnou vraždu. Krajský soud ale syna uznal vinným jen z pokusu obecného ohrožení a ženu z nepřekažení trestného činu. Oběma vyměřil podmíněné tresty.

Odvolání

Státní zástupkyně se odvolala k vrchnímu soudu, který jí dal v úterý částečně za pravdu. Zrušil rozsudek krajského soudu a vynesl nový verdikt. U mladíka opět konstatoval, že se jednalo o obecné ohrožení, které však směřovalo k tomu, aby došlo nejen ke škodě na majetku, ale také k usmrcení více osob. Na tento čin zákon pamatuje trestem od 12 do 20 let, u mladistvého pak od 1 do 5 let. Vrchní soud nakonec uložil čtyřletý trest ve věznici pro mladistvé. Žháři přitížilo, že již v minulosti měl problémy se zákonem. U matky soud rozhodl, že se nejednalo o nepřekažení, ale přímo o návod k tomuto trestnému činu.

„Ona jej navedla. To z těch důkazů vyplývá,“ řekl Angyalossy. Také ženě hrozilo 12 až 20 let. „Soud ale vzhledem k okolnostem trest mimořádně uložil pod touto sazbou. Svou roli sehrálo i to, že nikdo nebyl zraněn a nevznikla prakticky žádná škoda. „Uložili jsme proto sedm a půl roku ve věznici s ostrahou,“ vysvětlil Angyalossy. Proti rozsudku již není odvolání.

Sousedské spory

Terčem útoku byl dům, ve kterém bydlela rodina Podraných. „Vůbec nás nenapadlo, že by nám to sousedé mohli udělat. Měli jsme nějaké hádky, třeba kvůli dětem nebo půjčování věcí, ale nečekali jsme, že to takhle skončí,“ řekl Podraný.

Žhářský čin byl dlouho přirovnáván k útoku pravicových radikálů na dům romské rodiny z Vítkova na Opavsku, k němuž došlo v dubnu předloňského roku. Za tento čin již soud vyměřil čtyřem mladíkům výjimečné tresty od dvaceti do 22 roků. Také u Bedřišky se zpočátku hovořilo o extremistickém hnutí. Nakonec se ale ukázalo, že na rozdíl od vítkovského případu šlo v převážně romské osadě Bedřiška „pouze“ o vyvrcholení dlouhodobých sousedských sporů.