Klidná čtvrť v blízkosti nové sportovní haly je asi tím posledním místem, kde byste čekali, že by k tak závažnému trestnému činu mohlo dojít. Rodinný dům v Mírové ulici jeví všechny známky toho, že zde žije spořádaná rodina. A to naší redakci potvrzovali i místní.

„Otec od kluka, který měl vraždit, je vzorný manžel. To samé platí o jeho ženě. Chodili na procházky se psem, žili normální život a nikdy s nimi nebyl žádný problém. Mají dvě své děti. Právě osmnáctiletého syna a o několik let starší dceru, která někde studuje na škole.

Vzali si do pěstounské péče dvojčata – kluka a holku. V neděli jsme je s manželkou dokonce viděli,“ kroutil hlavou soused z nedaleké ulice, jenž si však přál zůstat v anonymitě.

O tom, proč měl mladík ubodat teprve osmileté dítě, se v okolí spekuluje. Rodiče v inkriminovaném momentu měli údajně být na procházce mimo domov.

Spousta lidí se ptá, co se v člověku musí odehrát, aby se uchýlil k něčemu takovému. „Někdo tvrdí, že roli mohla hrát žárlivost. Jestli třeba dlouhodobě žárlil na své nevlastní sourozence a situace nějak vygradovala…

Podle některých byl kluk, co vraždil nervák a měl problémy s psychikou. Kdo ví, jak to bylo. Malý bratr ho mohl něčím naštvat v té konkrétní situaci a pak se uchýlil k něčemu takovému. I tak se to ale nedá pochopit. Jde o velkou tragédii,“ pokračoval dále muž, jenž v Budišově nad Budišovkou žije sedmdesát let.

Za tu dobu si pamatuje tři vraždy, ta z neděle byla čtvrtá: „K první z nich došlo na pionýrském táboře na konci padesátých let, kdy vrátný zastřelil vrátného. O několik let později několik mladých kluků utopilo v potoku opilce. Před asi šesti lety pak manželka zabila manžela. Mělo to být při hádce a v opilosti.“

Poslední vražda se stala během nedělního odpoledne. Policisté uzavřeli celou ulici. „Tělo bylo vyneseno až kolem osmi hodin večer. Kriminálka odtamtud odjela snad až v devět hodin. Je to opravdu něco strašného,“ dodal soused.

Případ vyděsil nejen sousedy ze čtvrti rodinných domů, ale i lidi ze vzdálenějšího okolí. „Je mi pětasedmdesát let a ve městě žiju od tří roků. Bydlíme na konci ulice, dál od místa, kde se to stalo,“ ukazovala nám Libuše Nováková, která rodinu neznala:

„Nevím, o koho šlo. Slyšela jsem však, že to jsou slušní lidé. Nepamatuji si, že by se v Budišově někdy stalo něco podobného. Ve městě se však o tom mluví a místní nerozumí, jak se něco takového mohlo stát.“