Jde celkem o sedmnáct vražd a pokusů o ně, zbývajících sedm příběhů se týká pohřešovaných osob. Kalendář připravil Úřad služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia. Ochránci zákona věří, že jim vyvěšení kalendářů v žalářích pomůže při vyšetřování. Mimo jiné spoléhají na to, že se v některém z trestanců hne svědomí, případně si někdo na něco důležitého vzpomene. „Kalendář byl vytvořen podle vzoru ze zahraničí. V první řadě má připomenout vybrané případy, dobu, místa a osoby. Věříme, že tímto pomůžeme rozvířit pomyslný prach,“ uvedli kriminalisté.

Trestanci

Kalendář již doputoval do jednotlivých věznic. „Vězeňská služba obdržela několik stovek výtisků kalendářů, aby je distribuovala do věznic na místa, kde se pohybují vězněné osoby. Policie se již několikrát setkala s případy, kdy se informace od vězňů ukázaly jako klíčové pro úspěšné řešení zločinů. Většinou jsou to informace, které jsou známy jen pachatelům či jiným jim blízkým osobám z kriminálního prostředí. Někteří vězni tak mohou mít informace o podsvětí, které by mohly pomoci s vyřešením těchto zločinů. Cílem kalendáře není nutit vězně k poskytování informací, ale přivést jejich pozornost k neobjasněným zločinům a případně jim připomenout okolnosti či souvislosti, které mohli zapomenout,“ uvedla mluvčí Vězeňské služby Markéta Prunerová.

V ostravské Věznici Heřmanice se kalendáře objevily hned na několika místech. „Jsou to společenské prostory pro odsouzené, místnost, kde čekají návštěvy, a také čekárna při vstupu do věznice,“ uvedla mluvčí káznice Martina Lompová.

Promlčená vražda

V kalendáři jsou případy napříč celou republikou. Své zastoupení má i Moravskoslezský kraj se dvěma neobjasněnými vraždami. Došlo k nim v Ostravě a na Bruntálsku. Jedna z nich je již promlčena, přesto policisté pokračují v pátrání po pachateli. Stala se na přelomu června a července roku 2006 na Bruntálsku. Poslední červnový den roku 2006 připadl na pátek. Jedenapadesátiletá pracovnice inspekce životního prostředí Marie Nesetová z Dětřichova nad Bystřicí tehdy služebním vozem Škoda Felicie combi tmavě zelené barvy registrační značky ALB 73-78 odjela na jednání do obce Velká Kraš na Jesenicku. Tam ale nedorazila a domů se nevrátila. Její tělo nalezli policisté v pondělí 3. července 2006 poblíž Karlovy Studánky na Bruntálsku u odpočívadla zvaného Kóta. Neznámý vrah ji ubodal. Oběť ležela v lesním porostu u dřevěného altánku. Vyšetřování komplikovala skutečnost, že v době činu vydatně pršelo a déšť smyl řadu stop.

V sobotu 3. července 2021 skončila promlčecí lhůta, což znamená, že pachatel trestu unikne. S ohledem na to, že policie tehdy zločin kvalifikovala jako vraždu v prvním odstavci s trestní sazbou do patnácti let, vztahovala se na ni „pouze“ patnáctiletá promlčecí lhůta. Všeobecně vnímaná dvacetiletá lhůta platí jen pro činy, za které lze uložit výjimečný trest. Policisté po vrahovi přesto dále pátrají.

Smrt na haldě

Druhý moravskoslezský případ je z roku 2012. Ve čtvrtek 2. února byl v Ostravě-Kunčicích nalezen mrtvý muž. Tělo se nacházelo poblíž shořelého provizorního příbytku na haldě u Lihovarské ulice. V první chvíli vše nasvědčovalo tomu, že šlo o bezdomovce, který přišel o život nešťastnou náhodou při požáru. Přivolaný lékař nedokázal na místě určit příčinu smrti, proto byla nařízena soudní pitva. Ta ukázala, že muže někdo zabil. Zpočátku byl čin kvalifikován jako těžké ublížení na zdraví s následkem smrti, následně došlo ke změně na vraždu. Policie zhruba po týdnu zjistila, že mrtvým je dvaačtyřicetiletý muž. Kdy přesně k vraždě došlo, není jasné. „Doba smrti se nedala blíže určit. Šlo o období od konce roku 2011 do poloviny měsíce ledna 2012,“ konstatovala mluvčí moravskoslezské policie Pavla Jiroušková.

Požár měl zřejmě zakrýt stopy po vraždě. „V průběhu prověřování byly zjištěny indicie o úmyslném založení požáru příbytku, který muž na haldě obýval. Lze předpokládat, že tímto požárem mělo dojít k zahlazení stop. Rovněž mrtvola poškozeného jevila stopy popálenin. Nacházela se několik metrů od příbytku. Popáleniny na těle muže nejevily známky vitálního charakteru, vznikly s velkou pravděpodobností posmrtně,“ dodala Jiroušková.