V závěrečné řeči jste požádal soud o zproštění obžaloby svého klienta. Jste přesvědčený o jeho nevině?
Moje přesvědčení nebo názor nejsou v tuto chvíli vůbec důležité. Klíčové je, že důkazy, které byly v celém řízení provedeny, podle mého názoru neprokazují vinu mého klienta. Navíc byly některé provedeny nezákonně.
Laické veřejnosti se to může zdát jako nějaké právnické finty a kličky, ale v demokratické zemi není možné označit někoho za viníka bez nezpochybnitelných důkazů. Ve veřejnosti to ale může budit dojem, že bazírujete na některých detailech…
Vysvětlím to po lopatě. Stát má k dispozici složky jako je policie, státní zastupitelství. Jejich úkolem je dostat podezřelého před soud a tam předložit důkazy, které opatřily zákonným způsobem a které mají prokázat vinu. Proti tomu stojí práva obviněného. Ten si najme nebo dostane advokáta. A jeho úkolem je, aby mu pomáhal projít celým trestním procesem, dohlížet na zákonnost procesu a hájit tam jeho práva. A o to tady jde. Já tvrdím, že soud je z procesního pohledu přinejmenším velmi sporný.
Dá se jednoduše vysvětlit v čem?
Proti mému klientovi stojí mašinerie státu zastoupeného policií a státním zastupitelstvím, politická scéna, veřejné mínění policie a mediální masáž. Někdy se mi zdálo, že proti němu stojí i soudní senát, který ve věci rozhoduje. K těmto úvahám mě vede to, že soud na začátku nesdělil obhájcům ani obžalovaným, kdo je vlastně v senátu přísedící a kdo náhradník. Taky nám nebylo řečeno, že soud umožnil médiím živé nahrávání dění v sále. Obžaloba to podle mého názoru věděla. Na mého klienta to působí tak, že stojí nejen proti státnímu zastupitelství, což je legitimní, ale i proti soudu. To ale není v pořádku, soud má být nestranný. Procesních chyb udělal soud víc, mluvil jsem o nich v závěrečné řeči dvě hodiny.
V médiích se objevilo hodnocení chování Davida Vaculíka a je nazýván jako „osamělý vlk“ podle toho, že se chová jako příslušník extremistické organizace Combat 18.
Přijde mi to úsměvné. V našem státě má jako obviněný právo odepřít výpověď, zbytek jsou pro mě mediálně efektní spekulace. Mám spoustu klientů, kteří nevypovídají, mají na to právo. To už si snad jednou přečtu, že tančím s vlky.
To ale není dobrá zpráva o stavu naší justice.
Naše justice je v zásadě zdravá, jsem o tom přesvědčený. Jedná se o výjimečný případ. Když nad tím tak přemýšlím, soudce se ocitl pod nebývalým tlakem, skoro bych řekl společenskou objednávkou potrestat obžalované co nejpřísněji. V médiích, která přinášela populistické výkřiky vrcholných politiků, se začala objevovat slova jako exemplární trest. Ale proboha, kde to žijeme, že si kdokoliv dovoluje vyzývat soud k jakémukoliv rozhodnutí? Šlo o politický a obrovský mediální tlak na presumpci neviny a nezávislost soudu. Ta byla podle mého názoru prolomena.
Jak si myslíte, že soud za pár dní rozhodne?
V takové podobě se mi ta otázka nelíbí. Považoval bych za nevkusné a neprofesionální, kdybych prostřednictvím médií ukazoval soudu cestu. Je jenom na senátu, jak vyhodnotí předložené důkazy. V závěrečných řečech obě strany, obžaloba i obhajoba, předložily svůj pohled na věc, své hodnocení důkazů a soud je teď od toho, aby se s tím vypořádal a nezávisle rozhodl, zda byly všechny důkazy pořízeny zákonným způsobem a zda byla prokázána vina každého z obžalovaných.
