Koho napodoboval?
Muž vytvářel napodobeniny děl valašských malířů Karla Hofmana, Aloise Schneiderky, Františka Podešvy a Augustyna Mervarta. Největší zastoupení měly „obrazy" Aloise Schneiderky. Padělatel si dále vybral malíře Aloise Kalvodu, Jindřicha Veselku, Kamila Lhotáka, Františka Grosse, Františka Hudečka a Karla Součka.
Senát potvrdil tříletý podmíněný trest amatérskému malíři Josefu Ptáčníkovi (50 let) z Chomutova a osmiměsíční podmíněný trest soudnímu znalci Tomáši Mikulaštíkovi (66 let) ze Zlínska. Ptáčník vytvořil nejméně dvě stě napodobenin mistrů, mimo jiné Kamila Lhotáka, Františka Podešvy, Aloise Schneiderky nebo Karla Hofmana. Mikuláštík měl vypracovat několik nepravdivých znaleckých posudků, díky kterým pak byly falzifikáty vydávány za originály. Mikulaštíka stihl i další trest. Dva roky nesmí v oboru působit jako soudní znalec. Stejné rozsudky vynesl vloni v září Okresní soud v Ostravě, který se případem zabýval. Ptáčník i Mikulaštík s verdiktem nesouhlasili a odvolali se ke Krajskému soudu v Ostravě. Ten ale nyní jejich odvolání zamítl. „Odvolání jsme zamítli jako nedůvodná," řekl Deníku předseda odvolacího senátu s tím, že okresní soud správně rozhodl o vině i trestu.
Podle kriminalistů šlo o jeden z největších padělatelských případů posledních let. Policie dokonce nasadila agenta, který fingoval koupi obrazů. Vyšetřování trvalo řadu měsíců.
Ptáčník byl amatérský malíř, počínal si však velmi zkušeně. K tomu, aby díla vypadala starobyle, používal různé metody, mimo jiné prach z vysavače. Obstarával si také obrazy nevýznamných malířů, které zakoupil ve starožitnictví nebo bazarech. Sundal původní malbu a pak vytvořil svá díla. Používal temperové barvy, které následně opatřoval akrylátovým lakem.
Ptáčník napodoboval zejména valašské umělce, protože měl k tomuto regionu blízký vztah. Obrazy sám nebo prostřednictvím dalších osob nabízel zejména na Zlínsku a v Moravskoslezském kraji. Věděl, že největší cenu mají v regionu, odkud malíři pocházejí. Falzifikáty však byly k mání i v dalších městech České republiky.
Kvalita šla dolů
Muž obrazy nekopíroval podle originálů, maloval nová díla, na kterých jen zachoval motiv daných autorů. Poté tvrdil, že jde o dosud neznámé malby, které pocházejí z pozůstalostí nebo bazarů. Na obrazy přidal i podpisy umělců. Jeho první obrazy byly poměrně zdařilé, jejich kvalita ale postupně klesala.
Na stopu padělatele přivedl policii jeden z kupců, jenž pojal podezření, že není vlastníkem originálu. Ozvali se také potomci umělců. Upozornili na to, že trh zaplavila neznámá díla jejich příbuzných.
Některé z napodobenin se dostaly do rukou ředitele Výtvarného centra Chagall v Ostravě Petra Pavliňáka. Podle něj měly obrazy různou kvalitu. Po prvních úspěších začal amatérský umělec chrlit další díla, což se projevilo na jejich úrovni. V závěrečné fázi dokonce maloval jeden obraz za jeden den.
„Některé obrazy byly velice špatné. Jeho obezřetnost se snižovala. Pak už to bylo téměř na úrovni amatérismu. Ani ty motivy úplně nesouvisely s motivy jednotlivých autorů. Prostě tam dal jen podpis daného autora," řekl Pavliňák.
Proti verdiktu krajského soudu již není odvolání.