porušení veřejného pořádku z hlediska přestupkového zákona

Většinou žijeme své životy nikoli osamoceně a v ústraní, ale společně s dalšími lidmi, či vedle nich. S některými lidmi se cíleně stýkáme, s jinými se pouze potkáváme či míjíme, večeříme v restauracích, účastníme se společenských, sportovních a podobných akcí určených veřejnosti, jezdíme hromadnou dopravou, sdružujeme se a shromažďujeme, pohybujeme se na místech veřejných nebo v budovách veřejnosti přístupných. Zkrátka žijeme své životy z velké části „na veřejnosti“. Jednání a chování lidí na veřejnosti má svá pravidla, která lze nazvat veřejným pořádkem.

Tato pravidla jednání a chování na veřejnosti nelze vyjádřit souhrnně, nemusí být a také všechna nejsou výslovně vtělena do právních norem, mohou být obsažena v normách etických a společenských a jsou odrazem morálky určité společnosti v určitém místě i čase. Vedle znalostí právních předpisů je tedy také na společenském a morálním cítění každého z nás, jaké chování a jednání je ještě vhodné na veřejnosti, a jaké už naopak patří do soukromého života. Avšak protiprávní jednání, třebaže páchané v soukromí za dveřmi našeho bytu či domu, je protiprávním jednáním, pouze nebude narušovat veřejný pořádek, ale jiný zájem společnosti, např. zájem na ochraně života a zdraví osob.

Cílem tohoto článku je seznámit s vybranými podobami porušení veřejného pořádku, která mohou naplnit znaky některého z přestupků, upravených v § 5 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. Záměrně jsou ponechána stranou společensky škodlivější protiprávní jednání proti veřejnému pořádku, která jsou již trestnými činy.

Koho z vás, kteří bydlíte v rušnější části města, už někdy z nočního spánku nevyrušilo hlasité pokřikování či zpěv podnapilých osob na ulici, či hlasitá hudba a zvuky bujarého veselí vycházející z bytu sousedů. Přestupek, kterého se mohly tyto osoby dopustit, je porušení nočního klidu. Doba nočního klidu je dnes již stanovena zákonem a jedná se o dobu mezi 22. a 6. hodinou. Dobu kratší, nebo dokonce žádnou, může pro výjimečné případy vymezit obec obecně závaznou vyhláškou.

Možná jste se jindy cítili pohoršeni jednáním osob, které se na ulici či v restauraci velmi nevybíravě a bez ohledu na okolí častovaly hrubými nadávkami a postrkovaly se, nebo které bezdůvodně nevybíravě útočily např. na personál restaurace či nemocnice, nebo rušily průběh společenské události nebo taneční zábavy; případně vás mohlo pohoršovat obtěžující chování a vzhled osob bez domova na autobusové zastávce. Tyto osoby se mohly dopustit přestupku tím, že vzbudily veřejné pohoršení.

Pokud by se však jednalo o hrubé útoky či o závažná narušení klidu a veřejného pořádku, mohla by tato jednání být kvalifikována jako trestný čin výtržnictví dle § 358 trestního zákoníku. Aby určité jednání mohlo vzbudit veřejné pohoršení, muselo by být spácháno veřejně a na místě veřejně přístupném. To znamená před nejméně třemi osobami současně přítomnými a na místě, které je za jistých podmínek vyhrazeno určitému okruhu osob, bez ohledu na vlastnictví tohoto místa. Může se tedy dokonce jednat o soukromý pozemek za plotem, ale pohoršující projevy osoby na tomto jeho pozemku mohou být viděny a slyšeny dalšími alespoň třemi osobami. Tyto projevy pak nejen, že musí dotčené osoby skutečně pohoršovat, ale toto jednání musí být současně pohoršující pohledem celé společnosti v daném místě a čase.

Mohlo se vám přihodit, že jste se na své zahradě stali terčem nevybíravých slovních útoků souseda, který na vás vulgárně pokřikoval zpoza plotu. Oba se nacházíte na svém pozemku, nikdo jiný souseda neslyší a ani slyšet nemůže. Pak se nebude jednat o přestupek proti veřejnému pořádku, ale půjde nejspíše o přestupek proti občanskému soužití ublížení na cti. Pokud však sousedovy invektivy neslyší váš manžel nebo manželka, nebo soused z druhé strany vašeho pozemku, bude se vám spáchání takového přestupku těžko prokazovat.

Dalším pohoršujícím jednáním je například i odhalování těch částí těla, která mají dle pravidel naší společnosti zůstat na veřejnosti skrytá. Pro posouzení toho, zda se jedná o jednání v souladu se zákonem, o přestupek, nebo již o trestný čin, velmi záleží na okolnostech tohoto jednání a v jakém kontextu je činěno (sexuální, recese, provokace, sázka, apod.) Vzbudit veřejné pohoršení může také osoba vykonávající malou potřebu na veřejnosti, pokud si počíná natolik nediskrétně, že naplní shora uvedené znaky tohoto přestupku. Častěji však může být tato osoba napomenuta nebo pokutována policisty či strážníky obecní policie za přestupek znečištění veřejného prostranství. Veřejné prostranství pak znečišťuje také ten, kdo neuklízí po svých domácích mazlíčcích při jejich venčení a za takové prokázané jednání může být správním orgánem sankcionován.

Mgr. Veronika Kopečková

VÍTE O TOM?

Právní pomoc můžete mít na základě rozhodnutí soudu zdarma 
Zkušenosti z praxe bohužel ukazují, že oběti trestných činů se neorientují v tom, jaká práva jsou jim v trestním řízení ze zákona dána a na jaké odškodnění mají nárok, a to ačkoliv jsou orgány činnými v trestním řízení řádně poučovány.
Mnoho lidí je přesvědčeno, že si advokáta nemohou dovolit, a neví, že na základě rozhodnutí soudu mohou mít právní služby zdarma.
Bohužel tato tristní situace nahrává tzv. šmejdům neboli subjektům, které samy páchají trestnou činnost tím, že nemají ze zákona oprávnění poskytovat obětem trestných činů právní služby a právní informace, a na úkor obětí se nezákonně a ve značné míře obohacují.
Tyto subjekty často oběti připraví o značnou část jejich nároků, které jsou jim pojišťovnami nebo přímo pachatelem uhrazeny.
Tyto subjekty se často samy označují za tzv. centra odškodnění a podobně, a stojí za nimi jen vypočítaví a práva neznalí laici, jejichž cílem není poskytnout obětem pomoc, ale jen se na úkor obětí, i přes jejich tíživou životní situaci, obohatit.
Mgr. Petr Kausta, advokát

K TÉMATU

Oběti trestného činu se mohou obracet pro pomoc zejména k advokátům, k Probační a mediační službě nebo k některému ze subjektů zapsaných v Registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů.

NADAČNÍ FOND PARAGRAF
Zakladatelem nadačního fondu je Petr Kausta, advokát se sídlem v Ostravě s více než dvacetiletou praxí. Spolu s ním se na činnosti podílejí i další advokáti, koncipienti, právníci, IT pracovníci, grafici a další. Do činnosti nadačního fondu budou zapojeni i externí spolupracovníci, a to zejména zástupci ostatních právních profesí, zejména soudci a státní zástupci, ale též soudní znalci, policisté, lékaři, psychologové a další.

Informační web www.nfparagraf.cz
Hlavní témata činnosti: Právo do škol
Pomoc dětem
Pomoc obětem trestných činů
Bezpečnější Ostrava

Nadační fond Paragraf, transparentní účet: 115-7550580267/100