V minulých dílech jsme si řekli, jak funguje vyživovací povinnost mezi rodiči a dětmi imezi manžely.

Dnes náš seriál věnovaný výživnému uzavřeme vyživovací povinností mezi všemi předky a potomky navzájem a uvedene si, jak je to s výživou a úhradou některých nákladů neprovdané matky.

Řekli jsme si, že rodiče mají vyživovací povinnost vůči svým dětem, ale co když výživu potřebují rodiče? Mají děti povinnost je živit?

Vyživovací povinnost mezi rodiči a dětmi je vzájemná. Tudíž pokud výživu potřebují rodiče, mají ty jejich děti, které jsou schopny se samy živit, povinnost jim slušnou výživu zajistit. Na rozdíl od rodičů však nejsou děti povinny zajistit rodičům výživu odpovídající jejich vlastní životní úrovni, ale pouze výživu „slušnou“. Mají-li rodiče dětí více, je jejich povinnost podle svých schopností, možností a majetkových podmínek se poměrně podílet na výživě rodičů.

Máme také vyživovací povinnost vůči svému dědečkovi či babičce?

Vyživovací povinnost mají i všichni předci a potomci navzájem, ovšem jen tehdy, pokud ji nutně potřebují. Platí však, že příbuzní vzdálenější ji musí plnit, jen pokud jí nemohou dostát příbuzní bližší. Pokud je více povinných v témže stupni příbuzenství (sourozenci), pak je jejich vyživovací povinnost vůči oprávněnému příbuznému poměrná, a to vzhledem k jejich schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům.

Hovořili jsme o výživném mezi manžely, mezi rodiči a dětmi, ale jak je to s výživou matky dítěte, která není provdána?

Pokud není matka nově narozeného dítěte provdána, má otec dítěte povinnost ji přiměřeně a po dobu dvou let od porodu finančně přispívat a zároveň jednorázově přispět na náklady spojené s těhotenstvím a porodem. Takovou povinnost má jen skutečný otec, ale pokud není otcovství určeno, může být pravděpodobný otec soudně donucen, aby potřebnou částku poskytl předem.

Je možné stanovenou výši výživného změnit?

Ano, je to možné, pokud se podstatně změnily poměry či okolnosti, které jsou rozhodující pro výši výživného. Ze strany povinného může jít například o ztrátu zaměstnání, vznik jiné vyživovací povinnosti, získání majetku atp. Na straně dítěte může jít například o změnu školy, nové zájmové kroužky, sport, další studium atd. Dojde-li však ke zrušení nebo změně výživného zpětně pro nezletilé dítě platí, že spotřebované výživné se neplatí.

Soud při žádosti o výši výživného bude zkoumat změnu poměrů od posledního rozhodnutí o výživném. Občanský zákoník stanoví, že výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení a u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpětně od tohoto dne.

Co když povinný rodič dobrovolně změní zaměstnání, například začne podnikat, vykazuje nízké příjmy, ale přitom je evidentní, že jeho životní úroveň neklesá?

Občanský zákoník myslí naštěstí i na tuto situaci, když stanoví, že při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Což v podstatě znamená, že by mu soud mohl i nepřiznat snížení výživného, i když se jeho poměry změnily.

A co když povinná osoba dobrovolně svou vyživovací povinnost neplní?

Osoba, která svou povinnost výživy i z nedbalosti řádně neplní, by si měla uvědomit, že se dopouští trestného činu zanedbání povinné výživy, za což jí hrozí trest odnětí svobody až na jeden rok a v případě úmyslu až na dva roky. Pokud by tímto jednáním oprávněnou osobu vydala do nebezpečí nouze, dosahuje výše trestu až tři roky odnětí svobody.

Výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak, nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak. Po osobě výživou povinné, která je v prodlení s placením výživného, může osoba oprávněná požadovat i zaplacení úroku z prodlení.

Doporučujeme se ve věcech stanovení a změny výživného obrátit na odbornou pomoc. Legislativa se neustále vyvíjí, stejně tak i rozhodovací praxe soudů a je schopen se v ní orientovat.

Ing. Mgr. Marcela Kubalová

VÍTE O TOM?

Právní pomoc můžete mít na základě rozhodnutí soudu zdarma 
Zkušenosti z praxe bohužel ukazují, že oběti trestných činů se neorientují v tom, jaká práva jsou jim v trestním řízení ze zákona dána a na jaké odškodnění mají nárok, a to ačkoliv jsou orgány činnými v trestním řízení řádně poučovány.
Mnoho lidí je přesvědčeno, že si advokáta nemohou dovolit, a neví, že na základě rozhodnutí soudu mohou mít právní služby zdarma.
Bohužel tato tristní situace nahrává tzv. šmejdům neboli subjektům, které samy páchají trestnou činnost tím, že nemají ze zákona oprávnění poskytovat obětem trestných činů právní služby a právní informace, a na úkor obětí se nezákonně a ve značné míře obohacují.
Tyto subjekty často oběti připraví o značnou část jejich nároků, které jsou jim pojišťovnami nebo přímo pachatelem uhrazeny.
Tyto subjekty se často samy označují za tzv. centra odškodnění a podobně, a stojí za nimi jen vypočítaví a práva neznalí laici, jejichž cílem není poskytnout obětem pomoc, ale jen se na úkor obětí, i přes jejich tíživou životní situaci, obohatit.
Mgr. Petr Kausta, advokát

K TÉMATU

Oběti trestného činu se mohou obracet pro pomoc zejména k advokátům, k Probační a mediační službě nebo k některému ze subjektů zapsaných v Registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů.

NADAČNÍ FOND PARAGRAF
Zakladatelem nadačního fondu je Petr Kausta, advokát se sídlem v Ostravě s více než dvacetiletou praxí. Spolu s ním se na činnosti podílejí i další advokáti, koncipienti, právníci, IT pracovníci, grafici a další. Do činnosti nadačního fondu budou zapojeni i externí spolupracovníci, a to zejména zástupci ostatních právních profesí, zejména soudci a státní zástupci, ale též soudní znalci, policisté, lékaři, psychologové a další.

Informační web www.nfparagraf.cz
Hlavní témata činnosti: Právo do škol
Pomoc dětem
Pomoc obětem trestných činů
Bezpečnější Ostrava

Nadační fond Paragraf, transparentní účet: 115-7550580267/100