Vzrušená atmosféra vládla ve středu v budově Krajského soudu v Ostravě. V civilním řízení proti sobě stanuli nesmiřitelní nepřátelé Vladimír Hučín a Tomáš Hradílek. Vzájemná nenávist z nich přímo čišela. Být to v době Divokého západu a pistolnického řešení sporů, odešel by z jednací místnosti pouze jeden z nich…

Disident a někdejší pracovník Bezpečnostní informační služby Hučín žádal po bývalém mluvčím Charty 77 a polistopadovém ministru vnitra Hradílkovi omluvu a odškodné za články publikované v roce 2007 v tisku.

Hradílek v nich Hučína mimo jiné označil za gaunera a psychického teroristu. Naznačil také jeho možnou spojitost s bombovými útoky v Přerově v roce 1999. Soud nakonec Hučínovu žalobu na ochranu osobnosti zamítl.

Oba aktéry doprovodili do ostravského justičního paláce jejich příznivci. Hučínovi podporovatelé dali o sobě během jednání několikrát hlasitě vědět. Soudkyně musela veřejnost opakovaně napomínat. Někteří z přítomných po vynesení verdiktu na protest odešli, aniž by si vyslechli zdůvodnění. „Je to otřesné,“ prohlásil jeden ze zklamaných.

Během jednání došlo k několika slovním konfliktům mezi samosoudkyní a Hučínovým obhájcem. Neshody měla soudkyně i s Hučínem, který podle ní v rámci závěrečného návrhu odbíhal od podstaty sporu. Dokonce mu pohrozila odejmutím slova. „Ostrá“ byla i na Hradílka, který ji opakovaně skočil do řeči.

Rozhodnutí není pravomocné. Lze předpokládat, že se Hučín odvolá k Vrchnímu soudu v Olomouci.

Ostravská justice se tímto případem zabývala již třikrát. V září 2009 Hučín poprvé neuspěl. Verdikt potvrdil i Vrchní soud v Olomouci. Nejvyšší soud ale případ vrátil k novému projednání kvůli odůvodnění rozsudku. Na podzim 2012 skončil spor stejným výsledkem jako v roce 2009.

Odvolací vrchní soud ho ale zrušil a kauzu znovu vrátil ostravskému krajskému soudu. Ten v květnu 2015 Hučínovu žalobu opět zamítl. „Výroky byly hodnotícím úsudkem žalovaného a byly přiměřené informacím, kterými v té době disponoval,“ uvedl tehdy mluvčí ostravského soudu.

Vrchní soud verdikt potvrdil, Nejvyšší soud ale v rámci dovolání případ opět poslal na samý začátek, tedy ke Krajskému soudu v Ostravě. Ten nyní počtvrté žalobu zamítl s prakticky stejným zdůvodněním jako při minulých jednáních.