Obžalovaní – Antonín H. (31 let) a Jaroslav S. (33 let) – nejprve z obětí vylákali osobní údaje. Dostali se k nim pod záminkou zajištění úvěrů. Získali od nich osobní a bankovní údaje, například kopie dokladů a výpisů z účtů. Vše se dělo telefonicky a prostřednictvím e-mailu.

Přístupové údaje

Poté volali „klientům“ z dalších telefonních čísel. Vydávali se za pracovníky peněžního ústavu s tím, že zaznamenali podezřelé pohyby na účtech. A jelikož znali jména, data narození, rodná čísla, čísla účtů i některé transakce z výpisů, byli velmi přesvědčiví. Hovořili o nebezpečí hackerského útoku a vybílení konta.

Zároveň nabídli řešení, u kterého však bylo nutné, aby jim dotyční sdělili přístupové údaje k internetovému bankovnictví. A to se někdy opravdu stalo „Takto měli následně provádět neoprávněné bankovní transakce,“ uvedla mluvčí Krajského soudu v Ostravě Martina Schwettrová. Jindy dvojice bez vědomí lidí zakládala na jejich jména bankovní konta a žádala o úvěr či půjčku.

Kauza cinknutých zakázek se týká rekonstrukce domu v Havířově (na ilustračním snímku centrum města) i senátora ze Stonavy Ondřeja Febera (na snímku vpravo nahoře).
Kauza „cinklých“ zakázek: v policejních odposleších padají i jména politiků

K činům docházelo v letech 2020 a 2021. Obžalovaní nejdříve zapírali. Krátce před skončením vyšetřování ale první z nich pochopil, že důkazy hovoří jasně a přiznal se.

Jeho kumpán, který vše odmítal, nakonec během hlavního líčení přišel k rozumu a rovněž se přiznal. Senát nakonec oběma shodně vyměřil šest let žaláře. Verdikt je pravomocný.

Podvody s bitcoiny

Jde o jeden z prvních případů, který se dostal až před soud. V mezidobí se však tento druh zločinu stal ještě propracovanějším. Podvodníci jsou přesvědčivější, své oběti dokáží přimět, aby zašly do banky, vybraly úspory a vložily je na bitcoinový účet. Po celou dobu jsou s nimi v telefonickém kontaktu. Současně je instruují, aby s ohledem na policejní vyšetřování nikomu nic neříkaly.

Soudce Miloslav Studnička se svým senátem řešil řadu závažných zločinů. Na snímku z procesu s vítkovskými žháři.
Deset let od nevyjasněné smrti ostravského soudce, řešil i kauzu žhářů z Vítkova

„Používají napodobeninu čísla banky, případně policie. Snaží se ve své oběti vyvolat strach o její finanční prostředky. Během telefonního hovoru pachatel nabádá volaného, aby vybral veškerou finanční hotovost, případně si ještě sjednal úvěr a celý tento finanční obnos následně vložil do bitcoinmatu. Před vložením hotovosti zašle své oběti QR kódy, na základě kterých je zapotřebí peníze do vkladomatu vložit. Tyto kódy mají údajně zajistit vklad na zabezpečený účet. Pro zvýšení věrohodnosti svého tvrzení pachatel, coby bankovní úředník, přepojí poškozeného na falešného policistu, který doporučí s bankéřem spolupracovat dle sdělených informací. Poškozený pak v obavě o své peníze pachateli vyhoví, peníze vkládá v dobré víře do bitcoinmatu, avšak tímto krokem se připraví o vloženou finanční hotovost,“ uvedl Miroslav Kolátek z moravskoslezské policie.