Jaroslav Hájek, onkolog ostravské fakultní nemocnice a zároveň zastupitel Ostravy-Jihu za hnutí ANO (49 let) byl uznán vinným z toho, že vloni 25. října cestou do práce osobní vozidlem srazil dvacetiletého studenta a z místa ujel.
Lékaři, který je kromě svých odborných znalostí ceněn i za své působení v rámci mobilní hospicové péče, hrozilo až pět let vězení.
„Jsem si vědom svého zavinění. Je mi to strašně, strašně líto,“ prohlásil lékař, který však odmítl, že by vědomě nechal studenta bez pomoci. Prý netušil, že někoho zranil.
K havárii došlo v 6.15 hodin na vyznačeném přechodu v Ostravě-Porubě. Mladík, který v té chvíli přecházel silnici s kamarádem, skončil v nemocnici, v níž obžalovaný shodou okolností působí. Chodec utrpěl poranění hlavy a dalších částí těla. Léčba trvala zhruba měsíc.
„Po pravé straně jsem objížděl autobus a věnoval jsem tomu větší pozornost, než jsem měl. Pak jsem zaregistroval chodce a úder do předního skla,“ uvedl lékař a dodal: „Myslel, jsem, že mi rukou nebo nějakým předmětem bouchl do předního skla, protože jsem mu nedal přednost.“ Ke srážce došlo v přibližně třicetikilometrové rychlosti.
Obžalovaný u soudu uvedl, že se ihned podíval do zpětného zrcátka, v němž viděl stojící osobu. Předpokládal, že jde o téhož člověka, který mu udeřil do skla. „Nevěděl jsem, že tam byli dva,“ prohlásil.
STRACH
Na dotaz soudce, proč nezastavil, obžalovaný uvedl: „Nezastavil jsem v obavě, že by mi mohl třeba ublížit. Proto jsem jel dál. Kdybych měl povědomí, že je tam někdo zraněný, zastavil bych. Jsem doktor, starám se o lidi, starám se o nevyléčitelně nemocné,“ řekl obžalovaný.
Svou roli při nehodě mohly sehrát i lékařovy problémy se zrakem. Podle znaleckého posudku v době havárie nebyl v důsledku zrakových potíží prakticky způsobilý k řízení. Disponoval však platným osvědčením získaným na základě dřívějšího odborného vyšetření. V mezidobí však nastalo zhoršení zraku, což obžalovaný podle svých slov nezpozoroval.
VIDEO
Srážku zachytily kamery. Záběry prostřednictvím médií zveřejnila policie.
Že při nehodě došlo ke zranění, zjistil lékař až další den večer při sledování zpráv. „Viděl jsem to ve zprávách. Byl jsem z toho v šoku. Přehrával jsem si to, nechtěl jsem věřit, že se to stalo. Celou noc jsem nespal,“ vypověděl lékař. Druhý den šel do práce.
„Měl jsem pacienty, nechtěl jsem je nechat čekat. Byl jsem rozhodnutý po práci přijet domů a požádám manželku, aby mě odvezla na policii,“ uvedl obžalovaný. Po návratu však usnul. Probudila ho až policie.
NEVĚŘÍM
Mladík Deníku řekl, že nevěří lékařově verzi. „Mám 120 kilogramů. Musel si být vědom toho, že někoho srazil,“ řekl student, který si z onoho rána vůbec nic nepamatuje. „Nevybavuji si, že jsem ráno vstával. Probral jsem se až v nemocnici. Ten člověk jako lékař pochybil,“ řekl mladík, kterému se obžalovaný písemně omluvil a jako finanční vyrovnání vyplatil šedesát tisíc korun.
Kromě dvouletého podmíněného trestu musí lékař zaplatit i peněžitý trest ve výši padesát tisíc korun. Navíc padesát měsíců nesmí řídit. Poslední sankce je spíše jen formální. Vzhledem k jeho zdravotnímu stavu je prakticky vyloučeno, že by ještě někdy získal osvědčení k řízení. „Vím, že už nikdy nebudu řídit,“ uvedl lékař.
Od přísnějšího trestu jej zachránila dosavadní bezúhonnost, částečné doznání a také skutečnost, že prakticky celý svůj život v práci i mimo ni pomáhá lidem.
Verdikt není pravomocný. Obžalovaný si ponechal lhůtu k vyjádření.
