Souzeným byl zedník Jacek Kaminski (64 let). Do jednací síně ho přivedla vězeňská eskorta. Po zadržení a převozu do Ostravy totiž skončil ve vazbě. Hrozilo, že by se při stíhání na svobodě mohl další roky někde ukrývat. K činu z roku 2011 se u soudu příliš vyjadřovat nechtěl, ke všemu se ale přiznal.

„Je to pravda. Je mi to líto,“ uvedl pouze. Vzápětí prohlásil vinu. Zapírat ani nemělo smysl. Lupiče zachytily kamery a ostravští policisté několik hodin po činu zveřejnili jeho jméno. Muž ale mezitím stačil utéct.

Zlodějky jsou čím dál drzejší.
Prodavačky v obchodních centrech jsou zoufalé. Proti zlodějské lůze nemají šanci

Cizinec u ostravského soudu vystupoval pokorně. Se slzami v očích v rámci závěrečné řeči prosil o shovívavost a uložení podmíněného trestu. „Chci se starat o nemocné rodiče,“ uvedl. Hrozilo mu až deset let vězení.

Nakonec se mu podařilo senát obměkčit. Vyvázl s podmíněným dvouletým trestem odloženým na tříletou zkušební lhůtu. Současně byl propuštěn z vazby na svobodu. Verdikt je pravomocný. Významnou roli při rozhodování o trestu sehrála skutečnost, že od loupeže uplynulo dlouhých jedenáct let. Polákovi pomohlo také prohlášení viny.

Přepadení banky

Ke zločinu v ostravské Komerční bance došlo 10. března 2011 deset minut před polednem. „Pachatel přistoupil k přepážce. Zaměstnankyni předložil papír s textem, který ženu nabádal k vydání peněz pod hrozbou použití granátu. Pokladní mu proto v obavách vydala bankovky různých nominálních hodnot. Muž pak odešel,“ uvedla tehdy ostravská policie, která zveřejnila i jméno podezřelého. Lupič si odnesl dvanáct tisíc korun. Na lístku, předloženém pokladní, stálo: „Toto je loupežné přepadení, vydejte mi veškerou hotovost, nikam nechoďte, nevolejte, mám u sebe granát a použiji jej!“

Amadeus v 90. letech patřil mezi nejvyhlášenější diskotéky v Ostravě.
Devadesátky v Ostravě: Nad střelbou ve vyhlášené diskotéce dodnes visí otazníky

Muž při letošním výslechu na policii uvedl, že v roce 2011 hrával automaty a dostal se do finančních problémů. Inspiraci k loupeži našel při sledování televize, kde se mluvilo o přepadení banky. Po útěku z Ostravy se následujících jedenáct let ukrýval na různých místech republiky. Neměl žádný doklad totožnosti, představoval se jiným jménem. Uměl výborně česky a jako šikovný zedník si práci vždy našel. Osudným se mu stal až pobyt a kolaps na Plzeňsku, konkrétně v Klatovech. Několik týdnů byl v kómatu. Poté, kdy se probral, řekl nechtě své skutečné jméno. Jelikož byl v nemocnici zapsán pod jiným jménem, začala se okolnostmi zabývat policie. Následovalo vyšetřování, které odhalilo pravdu.