V době slávy ovládal řadu společností, které vlastnil nebo se přímo či nepřímo podílel na jejich řízení. Jednalo se například o stavební firmu VOKD, mošnovský hangár na opravu letadel Job Air, kampeličku Unibon nebo třeba společnost Slezský kámen. Mnohé zkrachovaly a zůstaly po nich dluhy.

Kromě Zátorského byli zproštěni obžaloby i dva muži z vedení zkrachovalé kampeličky Unibon. Právě z peněz kampeličky měly být hrazeny úvěry firem napojených na Zátorského, které se pak ale do kampeličky údajně nevrátily.

„Věděli, že nebudou vráceny ani efektivně vymáhány,“ řekla již dříve státní zástupkyně Brigita Bilíková s tím, že společnosti vstoupily do likvidace nebo byl na ně vyhlášen konkurz. K podvodům ve výši 120 milionů korun podle žaloby docházelo v letech 2005 až 2011.

Policie, která kauzu vyšetřovala od roku 2014, zvolila netradiční postup. Během dvou let až do Zátorského zatčení sbírala různé důkazy a zkoumala listiny. Nikoho však nevyslýchala, aby se informace nedostaly k podezřelým.

„V průběhu prověřování nebyli vyslechnuti žádní svědci, abychom nezhatili trestní řízení proti případným hlavním pachatelům,“ řekla již dozorující státní zástupkyně.

Daneš Zátorský byl zatčen v létě 2016 na základě evropského zatykače v Katovicích, kam přiletěl ze své dovolené v Itálii. Policie měla obavy, že se již z Polska do České republiky nehodlá vrátit. Zátorský skončil ve vazně z níž byl později na několikamilionovou kauci propuštěn.

Zátorský u soudu vinu odmítl. „Nic z toho, co je mi kladeno za vinu, jsem nespáchal. Obžalobu odmítám. Naprosto vylučuji svůj vědomý či nevědomý podíl na jakékoliv trestné činnosti,“ prohlásil. Jak zdůraznil, obžaloba nepochopila princip fungování kampeličky ani další ekonomické vztahy. Zátorský také uvedl, že na fungování záložny neměl takový vliv, jak tvrdila obžaloba.