Před nedávnem padl v Ostravě rozsudek nad příznivci Baníku Ostrava, kteří se v říjnu 2018 podíleli na přepadení fandů fotbalového klubu SFC Opava. Ve sledované kauze, v níž figuruje sedmnáct osob, již padlo několik rozsudků. Naposledy byli v samostatném procesu odsouzeni čtyři členové komanda.

První vyvázl s podmínkou, tři další dostali shodně pět let žaláře, což byl pro ně šok. U soudu se totiž přiznali a prohlásili vinu, za což očekávali shovívavost v podobě podmíněných trestů.

Jako májka?

Jeden z obžalovaných podobné akce zlehčoval přirovnáním k tradičním soubojům o vesnické májky. S tím ale soud nesouhlasil.

„Obhajobou namítané přirovnání vytýkaného jednání k tzv. „uloupení majky“, jež je součástí folkloru, tedy obecně přijímané lidové kulturní tradice, … není na místě. (Májka představovala symbol plodnosti. Vztyčovali ji zásadně muži a v noci ji chránili před útoky přespolních mužů. Odcizení májky tak nebyla potupa sama o sobě, nýbrž i signálem pro místní dívky, že jejich muži za mnoho nestojí),“ stojí ve zdůvodnění verdiktu.

V další části rozsudku se předseda senátu věnuje tvrzení, že fanoušci z řad chuligánů berou tyto a další podobné konflikty jako součást fotbalového života. Ani s tím se soud neztotožnil. „… vytýkané jednání vnímají jako formu realizace svého fanouškovství vyjadřující přízeň a podporu FC Baník Ostrava. Takovýto náhled však soud nesdílí, když má za to, že se nejedná o formu fanouškovství, tak jak je obecně společností vnímána, tedy jako projev osobních preferencí směřující k určitému sportovnímu klubu či osobě, nýbrž o patologickou subkulturu řadící se svými postoji … k extrémismu,“ uvedl soud.

Násilnosti

Jak dále senát konstatoval, je nutné rozlišovat mezi fanouškem a skupinami osob, kterým jde spíše o možnost zúčastnit se nějaké násilnosti vůči příznivcům jiného sportovního týmu.

„Rovněž je na místě odmítnout názory obžalovaných, že se jedná o jednání, které je zaměřeno proti obdobně smýšlejícím osobám, jež pravidla této subkultury respektují,“ doplnil předseda senátu s tím, že nelze přijmout ani argumentaci, že motivem nebyla snaha se obohatit, ale toliko ponížit konkurenční klub.

„Přijetí takového názoru by znamenalo posílení vědomí extrémistických sociálních skupin, které se koncentrují kolem fotbalového sportu, že jejich jednání, často spočívající v násilných projevech a vyvolávaní nenávisti mezi příznivci jednotlivých klubů, bude společnost přehlížet.“

Plán

Soud celou akci, jež vyvrcholila přepadením Opavanů, označil za detailně naplánovanou a vysoce sofistikovanou. V té době fotbalisté Opavy kvůli rekonstrukci svého stadionu hráli domácí zápasy v Brně. Baníkovci jejich chování a zvyky zmapovali 22. září během zápasu s Teplicemi. Sledovali je přímo na brněnském stadionu i cestou zpátky do Opavy. Všímali si, kdo se stará o hlavní vlajky, jakým autem jezdí, jakou zvolili trasu.

Úkoly měli jasně rozdělené, vše řídili z motorestu mezi Brnem a Ostravou. Pořizovali si předplacené anonymní SIM karty, různé telefony, své tradiční mobily vypínali. Půjčovali si auta, dokonce i s polskou registrační značkou. Svolali také komando, které pak provedlo samotné přepadení v podvečerních hodinách 7. října 2018.

Defekt

Maskovaní násilníci v obci Březová na Opavsku připravili rafinovanou silniční past, kdy předstírali defekt. Když Opavané ve svém autě zastavili, z dalších ukrytých vozů vyskákali maskovaní násilníci. Zmocnili se batohu s klubovými věcmi rivalů, poškodili jejich vozidlo a uprchli. V zavazadle byla i peněženka, kterou opavský fanoušek našel druhý den v poštovní schránce. Nic nescházelo.

Policisté by se o incidentu zřejmě nikdy nedozvěděli. Jeden z útočníků však zahodil klíčky od vozu do pole. V přítmí se je osádce nepodařilo najít. A jelikož se jednalo o firemní auto, řidič musel vše nahlásit.

Dopadení

K odhalení a usvědčení pachatelů nasadila policie nejmodernější techniku a postupy. Několik chyb udělali i samotní fanoušci. Svou roli sehrála analýza DNA, sledování mobilů i vzájemné komunikace. Bližší informace o metodách policie není vhodné uvádět. K zadržení došlo v lednu 2019. Nasazena byla i zásahová jednotka. Někteří z baníkovců totiž ovládali bojová umění.

Přiznání

Obžalovaní u soudu prohlásili vinu a uvedli, že svých činů litují. Tvrdili také, že s chuligánským fotbalovým prostředím již nechtějí mít nic společného. Spoléhali na to, že jim soud uloží trest pod dolní hranici trestní sazby, která u loupeže činí 5 až 12 let . U tří ze čtyř obžalovaných ale soud k tomu mimořádnému institutu nepřistoupil.

„Soud zhodnotil uvedená východiska a dospěl k závěru, že nenalezl v průběhu dokazování žádné okolnosti případu ani specifické poměry na straně jednotlivých obžalovaných, které by svědčily pro aplikaci tohoto mimořádného institutu, a současně nedospěl k závěru, že by tresty uložené v rámci zákonné trestní sazby byly nepřiměřeně přísné či by nápravy obžalovaných bylo možno dosáhnout trestem kratšího trvání,“ konstatoval na závěr soud. Svou roli sehrála i minulost obžalovaných, kteří již dříve měli problémy kvůli fotbalovému násilí.

Verdikt není pravomocný. Baníkovci, kteří mají jít do vězení, se proti němu odvolali k Vrchnímu soudu v Olomouci.

K tématu

Z loupeže bylo původně obžalováno sedmnáct fandů Baníku Ostrava. Dvanáct z nich na podzim 2020 uzavřelo se státním zástupcem dohodu o vině a trestu. Vyvázli s podmíněnými tresty, peněžitými tresty a zákazy vstupu na stadiony. Zbývajících pět dohodu odmítlo. Soud jim vloni v únoru vyměřil tresty od 5 let a tří měsíců do sedmi a čtvrt roku. Vrchní soud v Olomouci tento verdikt zrušil a případ vrátil k novému projednání. Čtyři z obžalovaných v očekávání mírných trestů prohlásili vinu. Pouze však Martin S. (36 let) vyvázl s podmíněným trestem, další tři by měli podle nepravomocného verdiktu strávit ve vězení po pěti letech. Jde o Lukáše D. (26 let), Petra H. (31 let) a Lukáše L. (29 let). Spolu s nimi byl souzen i Martin Š., který možnost prohlášení viny odmítl. Ještě na jaře bude souzen v samostatném procesu.