Krutý osud si pohrál s rodinou Špičkových z Ostravy-Zábřehu. Nejprve velmi vážné zdravotní problémy obou manželů, poté smrt jejich jediné dcery a nakonec partnerská vražda postrádající jakoukoliv logiku.

Tím, kdo zabil, je pětašedesátiletá bývalá učitelka Danuše Špičková. O život připravila svého muže. V dubnu letošního roku jej ubodala v rodinném domě v ulici Koperníkově v Ostravě-Zábřehu. Zasadila mu šest ran do břicha a hrudi. Na hrůzné okamžiky si matně vzpomíná, svůj čin ale nedokáže vysvětlit. V úterý předstoupila před trestní senát Krajského soudu v Ostravě.

Smrtící kombinace

Původně byla obviněna z vraždy, později však došlo k překvalifikaci na opilství. Podle znalců se totiž nacházela ve stavu patologické intoxikace organismu, který si přivodila konzumací alkoholu a léků. Medikamenty používala kvůli depresím, na spaní a různé vážné nemoci. Dobře věděla, že je nesmí zapíjet alkoholem. Přesto to udělala. Jak sama uvedla, menší množství vína a občas i tvrdého alkoholu si s manželem dávali pravidelně. Tato kombinace jim pomáhala snášet každodenní smutnou realitu dvou těžce nemocných, osamělých lidí, kteří ztratili smysl života. „Po smrti dcery v roce 2009 jsme se uzavřeli do sebe," uvedla Špičková. Za vraždu jí původně hrozilo deset až osmnáct let, na opilství zákon pamatuje třemi až deseti roky žaláře.

Lítost

„Já bych mu vědomě nikdy neublížila. Spolu jsme žili dvaačtyřicet let. Navzájem jsme se podporovali, měli jsme se rádi. Nikdy jsme si neublížili. V hloubi srdci mě tíží, že milovaný manžel už není mezi námi," řekla u soudu Špičková, která poté využila svého práva a odmítla vypovídat. Soud proto přečetl její dřívější výpovědi. V nich žena detailně popsala, jak se o manžela – diabetika – starala. Pětkrát denně mu píchala inzulin, zajišťovala i hygienu. Sama přitom bojuje s onkologickým i dalším onemocněním.

Pády

Tragédii předcházelo popíjení alkoholu. Společně vypili sedmičku vína, dali si také dvě malé odlivky whisky. Špičková užila své léky, později si přidala ještě jednu dávku medikamentů, aby usnula. Mezi manžely poté došlo k menší slovní rozepři, následně šli oba spát. Další dějství, které přišlo kolem půlnoci, si obžalovaná vybavuje jako ve snu. „Probudila jsem se. Na schodech seděl manžel. Na hlavě a obličeji byl zakrvácený. Měl zavřené oči, nic neříkal. Šla jsem do kuchyně a vytáhla nůž. Vrátila jsem se k němu a zasadila mu tři rány. Další bodání si nevybavuji. Byla jsem jako omámená, zmatená. Vůbec jsem si neuvědomovala, že jsem něco udělala. Pořád jsem nechápala, co se stalo," uvedla Špičková, která stále neví, proč manžela zabila.

Krev

Spouštěcím mechanismem mohl být pohled na krev, kterou doma často vídávala po jeho pádech zapříčeněných zdravotním stavem. „Cítila jsem vždycky bezmoc, že všude kolem vidím krev," vzpomínala Špičková.

Matně si vybavuje i svá slova, která pronesla krátce před útokem. „Řekla jsem něco v tom smyslu, že krev už ne," dodala obžalovaná.

Po činu se vydala do ložnice, kde usnula. Když se ráno probudila, netušila, co provedla. Vydala se hledat manžela, kterého našla zakrváceného v pokoji, kam se po napadení z posledních sil sám dostal. Ihned přivolala pomoc. Lékař ale mohl konstatovat jen smrt.

Hlavní líčení je plánováno do čtvrtku, kdy by měl padnout rozsudek. Špičkové hrozí tři až deset let vězení.

K tématu: § 360 Opilství

Kdo se požitím nebo aplikací návykové látky přivede, byť i z nedbalosti, do stavu nepříčetnosti, v němž se dopustí činu jinak trestného, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až deset let; dopustí-li se však činu jinak trestného, na který zákon stanoví trest mírnější, bude potrestán tímto trestem mírnějším.