Tato jména spojuje ještě jedna věc. Všichni mladí lidé nalezli svou smrt, když se vraceli domů z diskotéky. Dva z nich seděli za volantem a nohou našlápli plynový pedál více než měli. Zbylých osm pak mělo krutou smůlu, že bylo v nesprávný čas na nesprávném místě. I kvůli tomu se říká, že právě Opavsko tragické nehody mladých řidičů přitahuje. Proč tomu tak je?

Důvodů je několik – Opavsko je rozlehlá spádová oblast, kde se hlavně přes léto koná spousta akcí, na které se jezdí bavit lidé i z okolních okresů. Chybějí zde kvalitní a kapacitně dostačující silnice. Policisté kritizují i chování mladých řidičů, od agresivní jízdy je často neodrazuje ani hrozba přísného postihu.

„Mladí řidiči sedají za volant čím dál silnějších vozů. Bohužel si neuvědomují, že vlastnictví řidičského průkazu ještě neznamená, že jsem dobrý řidič. Chybějí zkušenosti, a to se pak bohužel projevuje i v počtu nehod,“ řekl René Černohorský z opavského policejního ředitelství. Mladým řidičům podle něj chybí i zodpovědnost. „Rádi se předvádějí, dokazují si navzájem, kdo jezdí rychleji,“ uvedl Černohorský.

Rychlá jízda, navíc často v kombinaci s alkoholem, pak může skončit hodně špatně. I když už skoro rok platí přísnější postihy, zejména mladší řidiči často riskují a třeba s alkoholem si často hlavu nelámou. Dalším důvodem podle něj je skutečnost, že Opavsku chybí kvalitní silniční síť. Kdo někdy projížděl Opavskem ví, jaké nervy to často jsou. „Chybějí obchvaty, silnice kapacitně nevyhovují a dochází ke kolizním situacím,“ vysvětlil policista. Policie podle Černohorského vytipovala silnice, kterými tito řidiči jezdí, a hlavně o víkendech tam posílá více hlídek. „Bohužel nemůžeme být všude, ale jak dopravní policie, tak policisté z jednotlivých obvodních oddělení se snaží namátkově provádět kontroly v okolí restaurací, diskoték nebo v létě karnevalů,“ dodal René Černohorský.

 

Psycholog: Mladí si nepřipouštějí, že by se něco špatného mohlo stát zrovna jim

 

Mladý člověk mívá utkvělou představu, že dobude svět a jedním z projevů bývá i jízda vozidlem. S plynem, sešlápnutým k podlaze, se cítí jako borec, hluboce pohrdající klidnými „strejci“ za volanty míjených automobilů. „Říká se, že člověk řídí tak, jak žije a v případě mladých řidičů to platí vrchovatě. Vůz je pro ně kouzelná věc, dodávající sílu pouhým přišlápnutím plynového pedálu,“ konstatuje psycholog Václav Kutnohorský.

S možnými následky si takový řidič starosti nedělá. Ani na chvíli si nepřipouští, že by se cokoliv nepříjemného mohlo přihodit zrovna jemu. „Ovládáním silného vozu povzbuzují svá ega, kterým chybějí brzdné mechanismy. V některých zemích k tomu přihlížejí a rychlé stroje mladým řidičům dovolují používat až po několikaleté bezpečné jízdě se slabšími vozy,“ vysvětluje doktor Kutnohorský.

Po vážné dopravní nehodě se musejí se situací vyrovnávat jak účastníci, tak i jejich okolí. „Obvykle to probíhá v několika fázích. První bývá fáze popření, kdy si odmítají skutečnost vůbec připustit. Střídá ji fáze hněvu na viníky i okolnosti a pak nastupuje fáze smlouvání s osudem. Pokud není úspěšná, nastupuje deprese se všemi důsledky. Závěrečnou fází je smíření s následky a během ní už člověk ví, co ještě změnit může a co už nelze,“ přibližuje psycholog Kutnohorský dobu po dopravní nehodě.

Tento průběh může být u každého člověka jiný. Někdo ho zvládá sám nebo s pomocí svých blízkých a jiným mohou pomoci odborníci. „Psychologové a psychiatři znají termín „krizová intervence“, který se právě takových případů týká. Lidem, které postihne, lze pro zvládnutí doporučit hlavně to, aby se dál věnovali svým obvyklým životním rituálům,“ dodává Václav Kutnohorský s připomenutím lidové moudrosti: I po špatné sklizni je třeba znovu zasít.