Na obnovu Ukrajiny by měl jít ruský majetek, myslí si čtenáři Deníku

Rusové v posledních dnech útočí íránskými sebevražednými drony, které míří na obytné čtvrti a infrastrukturu. Už teď Ukrajina zaznamenává měsíční deficit až pět miliard eur, tedy asi 123 miliard korun. Obnova zničené země proto nebude levná a země západního světa přemýšlejí, jak pomoci.

„Rekonstrukce Ukrajiny je další velké portfolio, kterému se chce věnovat české předsednictví. 25. října nás čeká konference v Berlíně. Plánujeme nastolit naše představy a máme i svůj národní program. Některým regionům se chceme věnovat trochu více, například Dněpropetrovskému regionu s centrem v Dnipru. Rekonstrukce nejsou jen naše rozvojové peníze, ale i privátní sektor,“ nastínil náměstek ministra zahraničí Jaroslav Kurfürst.

Fiala o válce hovoří mnohem lépe než Babiš, myslí si čtenáři Deníku

Jenomže aby Ukrajina byla v budoucnu schopná se ubránit dalšímu ruskému útoku a měla životaschopnou ekonomiku, která se nebude spoléhat jen na dlouhodobou mezinárodní podporu, musí osvobodit téměř celé své území. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnil americký Institut pro studium války.

Zdroj: Deník

Pro zdravou ekonomiku je proto pro Ukrajince nezbytné získat zpět celou Záporožskou oblast a z velké části i Doněckou a Luhanskou oblast. „K rekonstrukci životaschopné ukrajinské ekonomiky, která by nevyžadovala objemnou dlouhodobou mezinárodní finanční pomoc, bude potřeba ekonomicky obnovit region Donbas pod kontrolou Kyjeva,“ uvedl institut.

Z vojenského hlediska je pak nutné osvobodit Mariupol a silniční a železniční spojení přes Volnovachu severním směrem na Doněck a na západ směrem K Melitopolu a Záporoží.

Zachování územní celistvosti 

Ukrajinské úsilí obnovit svou vládu nad územím, které v současné době okupuje Rusko, má podporu i mezi většinou respondentů ankety Deníku, které se zúčastnilo přes 27 tisíc čtenářů. Tři pětiny z nich si myslí, že Ukrajina by měla trvat na plné územní celistvosti a neměla by usilovat o mír za cenu ztráty území. Asi patnáct procent respondentů je přesvědčeno, že by měla obětovat Krym a podle sedmnácti procent čtenářů by se měla Ukrajina vzdát těch území, které Rusko obsadilo letos.

Žádný azyl utíkajícím Rusům, říká v anketě většina čtenářů Deníku

V této otázce se čtenáři rozcházejí podle politických preferencí. Zatímco například plnou celistvost Ukrajiny podporuje jen 5,9 procenta příznivců SPD, u podporovatelů TOP 09 je to 87,9 procenta. U příznivců ostatních vládních stran jsou výsledky podobné. Naopak stanovisko příznivců většiny opozičních stran se přibližuje k postojům podporovatelů SPD.

Zdroj: Deník

Kolik bude rekonstrukce zničené země stát, nelze v současné době určit, protože boje stále probíhají a škody narůstají. Nicméně nedávná analýza Světové banky, ukrajinské vlády a Evropské unie došla k číslu asi 350 miliard dolarů, tedy skoro 8,7 bilionu korun. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal ale tuto částku odhaduje dokonce na více než dvojnásobek.

Někteří západní představitelé proto uvažují o tom, že na obnovu by byly použity prostředky ze zmrazeného majetku ruské centrální banky, ruských představitelů a také ruských oligarchů. V červnu americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že skupina složená ze zemí G7 a Austrálie zmrazila dohromady majetek za 330 miliard dolarů.

Zbavme se ruské ropy a plynu, přeje si v anketě většina čtenářů Deníku

Po ruském majetku podléhajícím sankcím pátrá i Finanční analytický útvar. Jeho ředitel Jiří Hylmar upřesnil, že v Česku byl dosud zmrazen majetek za deset miliard korun.

Využití zmrazeného ruského majetku na obnovu Ukrajiny má i značnou podporu mezi čtenáři Deníku. Pro se vyslovilo 71,6 procenta respondentů. Naopak proti bylo 21,4 procenta. Pro konfiskaci tohoto majetku byli spíše ženy než muži a převážně lidé do 50 let.

Peníze pro Ukrajinu 

Peníze na Ukrajinu ovšem proudí už teď. Třeba před začátkem léta Evropská unie na pomoc vyčlenila devět miliard eur (bez mála čtvrt bilionu korun). „Ten stát musí fungovat, musí vyplácet důchody, platit učitele a další výdaje pro fungování státu,“ vysvětlil náměstek Kurfürst.

Česká vláda minulý týden odsouhlasila, že mezi lety 2023 až 2025 bude na humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářskou pomoc Ukrajině ročně přispívat půl miliardou korun.