Průzkumu se zúčastnilo 5 164 respondentů, z toho polovina rodičů žáků 1. stupně ZŠ, většinou matek. Ačkoliv ministr školství Robert Plaga se souhlasem odborníků hodlá vrátit do škol co nejrychleji prvňáky, druháky, deváťáky a maturanty, získaná data ukazují, že absenci prezenčního vyučování nejvíc pociťují rodiče starších školáků.

„Více než polovina rodičů prvostupňových žáků (53 procent) uvedla, že žádné obavy ze zhoršení školních výsledků dítěte nemají. To ale platilo jen pro 34 procent rodičů žáků na 2. stupni ZŠ,“ píší autoři studie Stanislav Štech a Irena Smetáčková.

Tento rozdíl potvrdil další závěr, a to, že zatímco 67 procent rodičů dětí na 1. stupni ZŠ deklarovalo pocit jistoty a klidu, že se vše zvládne, u žáků 2. stupně to bylo jen 55 procent. Čtvrtina respondentů se nejvíc bála toho, že jejich dítě ztratí pracovní návyky a že nebude chápat těžší učivo (18 procent).

Většinová spokojenost

InfografikaZdroj: DeníkS průběhem distančního vzdělávání bylo celkově spokojeno 73 procent dotázaných, s informovaností ze strany školy o dvě procenta méně. Po této stránce platilo, že míra spokojenosti klesala s vyšší úrovní vzdělání rodičů. Náročnost učiva, vybavenost informačními technologiemi, srozumitelnost instrukcí a úroveň komunikace byly subjektivně vnímány jako větší zátěž a komplikace pro rodiče dětí na vyšších stupních.

Pozoruhodný je také závěr, že pokud v rodině převládl dojem nedostatečnosti postupů a opatření ze strany škol, nevedlo to rodiče co do času a úsilí k jejich vyššímu zapojení do domácí přípravy potomků, ale přesně naopak. Pokud se cítili bezradní, spíše to vzdali. K rodičovským obavám přispívá také pocit nízkých pedagogických dovedností. Méně kompetentní se cítí zejména rodiče žáků z šestých až devátých ročníků ZŠ. Nejméně si věří ve výuce cizího jazyka a matematiky.

Varovné zjištění

Podle profesora Stanislava Štecha, bývalého ministra školství, je varovným ukazatelem 43 procent žáků, kteří podle názoru rodiny nikdy nebyli učiteli kontaktováni individuálně. Fatální výsledek představuje podíl rodičů, podle nichž vyučující s jejich dítětem nikdy nekomunikovali ani hromadně, ani individuálně. V případě žáků na 1. stupni ZŠ šlo o 15 procent a na vyšších stupních přibližně o 3 procenta dotázaných.

„Optimistický údaj o necelém procentu žáků, tj. maximálně 10 000 dětech, jež se nepodařilo kontaktovat či zapojit do výuky, který přinesla Česká školní inspekce na začátku období uzavření škol, je tedy zjevně třeba revidovat a zpřesnit,“ sdělil Deníku Stanislav Štech.