Stezka byla vybudována v rámci evropského přeshraničního projektu Těšínské Slezsko – společná historie dřeva, železa a lidí, zaměřeného na využití společného potenciálu kulturního dědictví ke zvýšení turistické atraktivity a návštěvnosti této části Slezska. Vznikl přeshraniční produkt cestovního ruchu, který spolu vytvořily Regionální rada rozvoje a spolupráce se sídlem v Třinci s polským městem Wisła, které je atraktivním letoviskem v podhůří Beskyd.

Součástí tematické trasy jsou nově vybudované expozice a také průvodce v podobě aplikace. Oba partneři přispěli rovněž k zachování regionálního kulturního dědictví, a to rekonstrukcí dřevěných domků v Třinci na Borku a ve Wisłe, které se mění ve skanzeny.

„Nositelem evropského projektu je třinecká Rada rozvoje a spolupráce. Je to zájmové sdružení měst, obcí, podnikatelů a neziskových společností. Důvod našeho vzniku je úplně jasný – spojuje nás spolupráce a partnerství. Týká se to nejen cestovního ruchu. Několik let jsme například řešili projekt revitalizace řeky Olše,“ uvedla předsedkyně Regionální rady a primátorka třicetitisícového města Třince Věra Palkovská.

close https://g.denik.cz/1/7b/mmr-cerven-2024-velky-graf.jpg info Zdroj: se svolením MMR zoom_in

Spolu chytřeji

Regionální rada vznikla v roce 1991 a její členové mají jeden sdílený cíl, kterým je rozvoj východního cípu České republiky –  Českotěšínska, Třinecka a Jablunkovska. V současné době má 45 členů. Jedním z cílů Regionální rady je koordinace aktivit cestovního ruchu v oblasti Těšínské Slezsko za účelem efektivnějšího řízení turistiky v regionu. „Máme tady nádhernou přírodu, a proto Regionální rada pochopitelně podporuje cestovní ruch. Z logiky věci je Regionální rada nápomocná i při podpoře a využití turistického potenciálu. Spojení nádherné přírody a historie nám umožňuje, abychom společnými silami nabízeli návštěvu našeho regionu těm, kteří to tady neznají,“ vysvětluje Věra Palkovská.

„Realizace tohoto projektu nebyla vůbec jednoduchá. Celková potřebná částka byla 35 milionů korun. Z toho 85 procent jsme získali z fondů EU.“

Věra Palkovská, primátorka Třince

Nová turistická trasa vybudovaná s mnohamilionovou podporou z fondů EU nabízí celkem 16 zastavení – osm na polské straně a dalších osm na české straně Těšínského Slezska. Návštěvníky provede lákavou a moderní formou společnou historií dřeva, železa a lidí. Postupně tak můžeme objevovat dřevěnou architekturu, život wisłanských horalů, kteří byli především pastevci a také bylinkáři, lesní hospodářství v Beskydech, hutnictví v Třinci a na Těšínsku anebo bydlení a změny životních podmínek pracovníků Třineckých železáren.

Celá trasa má 85 kilometrů a vede kolem beskydského horského pásma Čantoryje a Stožku po obou stranách hranice z Třince až do polské Wisły. Putování je vhodné rozdělit na více dní, protože prohlídka jednoho zastavení může trvat deset minut až dvě hodiny.

close info Zdroj: se svolením MMR zoom_in

Obnovené dřevěnice

A kam konkrétně se mohou návštěvníci podívat? V České republice jsou tato zastavení: dřevěnky na Borku, Muzeum Třineckých železáren a města Třince, vápenné pece ve Vendryni, dřevěnka a dřevěný kostel v Nýdku, muzeum v Dolní Lomné, dřevěnka v Mostech u Jablunkova, opevnění Šance v Mostech u Jablunkova a Muzeum Trojmezí v Jablunkově. Na polské straně pak například Beskydské muzeum ve Wisłe, lovecký zámeček Habsburků či dřevěný kostelík u rezidence polského prezidenta na Zadnim Groniu.

Jedním z cílů projektu byla revitalizace dvou již zmíněných dřevěnic v lokalitě Třinec-Borek. „Realizace tohoto projektu nebyla vůbec jednoduchá, včetně samotné přípravy. Celková potřebná částka byla 35 milionů korun. Z toho 85 procent jsme získali z fondů EU, pět procent ze státního rozpočtu a zbývajícími deseti procenty se podílela zmiňovaná Regionální rada,“ uvedla Věra Palkovská.

Rekonstruované dřevěnky jsou přízemní roubené domy z roku 1878 a jsou zapsány na seznamu kulturních památek. V každé dřevěnce byly čtyři byty pro rodiny dělníků ze železáren. Na tehdejší dobu šlo o luxusní bydlení. K bytům patřila i zahrádka pro pěstování zeleniny a brambor a chov drobných zvířat. Dřevěnky už dávno nesloužily k trvalému bydlení a před několika lety je opustili i zahrádkáři. Domy a zahrady tak byly velmi zanedbávané a jejich záchrana přišla na poslední chvíli. V jednom z nich vznikl skanzen, který ukazuje, jak žili lidé od první republiky do 90. let 20. století.

close https://g.denik.cz/1/39/mmr-cerven-2024-eu.jpg info Zdroj: se svolením MMR zoom_in