„Samozřejmě nejsem rád, že musíme hospodařit se schodkem. Je to ale výrazné snížení oproti minulým letům, pokračujeme v konsolidaci veřejných financí. Je to rozumný kompromis mezi požadavky na výdaje státního rozpočtu a tím, co si můžeme dovolit,“ uvedl. Dodal, že letos by se deficit měl pohybovat kolem 300 miliard korun.

Náhrady za covid. Zbortí rozpočet?

Padl dotaz, zda si uvědomuje, že do vládních plánů může výrazně zasáhnout verdikt soudce Pavla Simona z Nejvyššího soudu, jehož mimochodem prezident Petr Pavel navrhuje na pozici ústavního soudce. Ten totiž rozhodl ve prospěch drobného podnikatele, který žádal po státu náhradu za ušlý zisk během covidové pandemie, kdy mu stát uzavřel provozovnu. Tento precedens může vyjít státní kasu na stovky miliard.

„Uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Rozhodnutí soudu je potřeba respektovat, ale zatím je předčasné rýsovat nějaké katastrofické scénáře. My jsme sestavili rozpočet na základě faktů. Jsem přesvědčen, že dodržíme, co jsme slíbili, a na konci tohoto volebního období bude deficit pod třemi procenty HDP, takže splníme jedno z maastrichtských kritérií,“ pravil předseda vlády.

Školství je priorita

Na dotaz, kolik škrtnou na dotacích a na školství, odpověděl: „Na podrobnou odpověď je čas do 27. září. Pokud jde o dotace, platí, že v této položce chceme v příštích dvou letech vyškrtat padesát miliard korun. U školství nepočítáme se snižováním finančních prostředků.“

Co všechno už zaznělo v unikátních debatách Deníku s premiérem Petrem Fialou? Články a videa najdete pohromadě ZDE

Neplatí tedy, že se v kapitole ministerstva školství škrtne jedenáct miliard? „Školství patří k prioritám naší vlády a nepředpokládám, že by v této oblasti došlo k poklesu finančních prostředků oproti letošnímu roku, ačkoli v řadě kapitol k němu dojde. To se musí stát vzhledem k nutným výdajům, které jsou zavázány legislativou. Abychom se do rozpočtu vůbec vešli, musíme někde škrtat. Není to ale nic nečekaného, ve všech státních institucích snížíme provozní výdaje o pět procent a celkový objem mezd o dvě procenta. Všechny chci ale uklidnit, že školství, stejně jako výzkum a inovace, budou kapitoly, kde k žádnému faktickému ani teoretickému poklesu nedojde,“ řekl premiér.

Naše země nevzkvétá

V anketě Deníku, jíž se zúčastnilo přes 5600 lidí, se lidé vyjadřovali k otázce, zda Česká republika vzkvétá. Pouze jedno procento odpovědělo kladně, 58 procent lidí klade stagnaci za vinu špatné hospodářské politice vlády, 22 procent si myslí, že za to mohou výdaje na Ukrajinu a na zbrojení. Patnáct procent z toho viní předchozí vlády a jejich štědrou sociální politiku. „Nedivím se, že lidé mají určité obavy a jsou unaveni z toho, co se tady odehrávalo v posledních třech letech, ať už jde o covid, energetickou krizi, válku na Ukrajině. Trvá to dlouho a všichni se s tím musíme vyrovnávat. Vyvolává to nejistotu a negativní hodnocení aktuální situace,“ reagoval Fiala.

Dodal ale, že skutečnost není tak hrozivá. Inflace se snižuje, klesají ceny potravin a energií, takže se země dostává do lepší kondice. „V České republice se nežije špatně, dokonce ani v těžkých dobách. Máme vysokou míru bezpečnosti, velmi kvalitní zdravotnický a vzdělávací systém. Ne všude jsou tyto služby nabízeny zadarmo a v takové kvalitě jako u nás,“ uvedl.

Připustil však, že problémy existují. Zmínil například nedostatečně rozvinutou dopravní a energetickou infrastrukturu, nutné změny v obsahu vzdělávání. „To jsou věci, které jsem vyjmenoval ve svém vystoupení na nedávné konferenci, které bych shrnul pod pojem restart Česka, nemůžeme přešlapovat na křižovatce, ale musíme si vybrat nějakou cestu a stát se křižovatkou Evropy. To pak povede k tomu, že lidé změní názor a budou říkat, že naše země vzkvétá,“ řekl Fiala.

Strategické investice

Premiérův projev na konferenci Česko na křižovatce vzbudil pozitivní ohlas, ale velká část kritiků, včetně exministra financí Miroslava Kalouska, zároveň usoudila, že měl zaznít před dvěma lety, nikoliv nyní, kdy je státní kasa prázdná. Kde na ty smělé vize v oblasti dopravní infrastruktury, výroby čipů, jaderné energetiky nebo umělé inteligence chce vláda vzít peníze?

„Chci o této věci rozpoutat diskusi a kritické připomínky mi nevadí. Jsem přesvědčen, že nemáme obecně sdílenou vizi České republiky. Poslední byla celospolečenská shoda na vstupu do EU a NATO. Nastínil jsem svoji představu, jakým směrem se má naše země rozvíjet. Je to konkrétní střednědobá vize na příštích deset let. Budu velice rád, když ji lidé, kteří k tomu mají co říct, budou doplňovat a vylepšovat. Není to ale teoretizování. Proto jsem zřídil vládní výbor pro strategické investice, kde se intenzivně zabýváme otázkami, které na první pohled nejsou tak zřejmé. Třeba co musíme udělat v legislativě, abychom mohli postavit rychlotratě, malé modulární reaktory, dálnice, silnice a obchvaty. Druhá otázka je, jak to budeme financovat. Skutečně jde o biliony korun, které musíme v příštích deseti letech do infrastruktury investovat. Tady nebudou stačit státní prostředky, musíme do toho zapojit soukromý kapitál cestou PPP projektů, ale hledat i další možnosti,“ konstatoval premiér.

Na dotaz, co z toho se dá stihnout do konce volebního období, odvětil: „Něco určitě stihneme. Pan ministr Kupka už výrazně posunul realizaci některých dopravních staveb. Dálniční síť by měla být hotová do deseti let. Já se ale snažím o to, aby ta vize byla obecně sdílená a pokračovaly v ní i další vlády. Jinak se skutečně na špičku Evropy neposuneme, byť i dnes patříme mezi pětinu nejvíce prosperujících zemí na světě. To nám ale nemůže stačit,“ dodal.

Gigafactory v Česku, nebo Maďarsku?

Bude tedy stát gigafactory v Líních u Plzně? Šéf opozičního hnutí ANO totiž tvrdí, že k tomu nikdy nedojde a nakonec bude stát v Maďarsku, protože Viktor Orbán nabídne velké investiční pobídky.

Jak je to s gigafactory v Česku? Premiér Petr Fiala odpovídal v debatě Deníku:

Jak je to s gigafactory v Česku? Premiér Petr Fiala odpovídal v debatě Deníku. | Video: Deník

„Nevím, kam na tyto informace pan Babiš chodí. On je politicky i mentálně hodně závislý na Viktoru Orbánovi a vlastně i v Evropě realizoval jeho politiku. Zřejmě v tom pokračuje, takže si nedovede představit nic jiného. Ten problém je mnohem širší. Kdo se o nic nesnaží, nic nemá. My se snažíme o to, aby v České republice gigafactory byla, dokonce máme rozjetých více projektů, z nichž jeden je velmi blízko. Jednáme i s korejskými partnery, nedávno jsem velmi intenzivně jednal investicích s jihokorejským premiérem při jeho návštěvě v Praze. A proč gigafactory a výroba baterií? Protože významný podíl v našem hospodářství má automobilový průmysl, který přechází na elektromobilitu. Baterie jsou naprosto zásadní, řekl bych strategický produkt. Navíc máme i nerost, tedy lithium. Kdybychom dokázali mít celý řetězec od těžby, přes výrobu baterií až po koncový produkt s vysokou přidanou hodnotou, měli bychom obrovskou konkurenční výhodu. To, že to nemusí vyjít, neznamená, že nemáme dělat všechno pro to, abychom tyto strategické investice získali,“ uzavřel Petr Fiala 36. premiérskou debatu.