Pomáhající neziskové organizace se obávají, že se mnozí lidé v nových pravidlech nedokážou orientovat a bude potřeba posílit poradenské služby. Počítáte s navýšením prostředků na jejich financování?
Já myslím, že pro většinu klientů bude systém jednodušší a přehlednější. Dneska mnozí z nich ani nevědí, na co všechno mají nárok. Pokud dokážeme sloučit čtyři nejčastěji používané dávky jen do jedné, pro spoustu z nich to může být dostupnější. Samozřejmě jsme si vědomi toho, že s částí klientů, kteří dlouhodobě nepracují nebo jsou třeba v dluhové pasti, bude potřeba vést kvalitnější sociální práci. Počítáme proto s tím, že změníme přístup úřadu práce, kde pro ně budeme hledat větší personální kapacitu i to, aby na ně bylo více času. Prostor si vytvoříme díky tomu, že nám nabíhá digitalizace, která proces zjednodušuje nejenom klientům, ale i úředníkům. Počítám s tím, že část těchto lidí jsme schopni přeškolit a převést právě na podporu klientů v rámci sociální práce.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka
Příspěvky v novém: Čtyři dávky se od roku 2025 sloučí do jedné, oznámil Jurečka

Jakou roli v práci s klienty budou hrát nestátní organizace?
Budeme úžeji spolupracovat se sociálními službami, které se v tom terénu pohybují a které klient může lépe a více využívat. Jsou to služby dluhových poraden a aktivizační služby, do budoucna máme v návrhu i to, že chceme zavést rodinnou chůvu. To by měl být někdo, kdo bude pomáhat rodičům s jejich rodičovskými kompetencemi. S revizí dávek neměníme jenom nějaké technické parametry, nějaká čísla a způsob výpočtu, ale i způsob poradenství a sociální práce s klientem. U náročnějších klientů počítáme s tím, že se jim budeme schopni věnovat mnohem více.

Zvýší se tedy na tuto změnu systému dávek také náklady?
U celé revize dávek počítáme s tím, že budeme pracovat se stále stejným objemem finančních prostředků. Samozřejmě zůstává určitou neznámou, zda se chování klientů nezmění výrazně v dobrém slova smyslu, tedy že budou více motivovaní. V tom případě bude systém potřebovat vyšší finanční zdroje než dnes. Na druhou stranu se to státu zase bohatě vrátí v jiných oblastech příjmu, jako budou odvody a daně. Navíc některé klienty dokážeme více ocenit díky bonusu za práci, za jejich aktivizaci. Pokud tedy začnou pozitivně reagovat, budou se snažit zapojit, být aktivní, hledat si práci. Chceme-li je směřovat na pracovní trh, může to ve střednědobém horizontu znamenat i vyšší výdaje, ale zároveň se to státnímu rozpočtu začne vracet. A u části klientů naopak víme, že jim výše podpor snížíme.

Vyplácení sociálních dávek se změní. Zvýhodní ty rodiny, které se aktivcně snaží svou situaci zlepšit
Přehledně: Jurečka sloučí čtyři dávky do jedné. Kdo získá víc, kdo ostrouhá

Takže hlavním cílem není vydávat ze systému méně peněz?
Revizi dávek neděláme s cílem ušetřit celkový objem finančních prostředků. Počítáme s tím, že bilance zůstane vyrovnaná, že to zůstane v takovém objemu, že stát bude vydávat stejné hodnoty jako nyní. Slibujeme si od toho ale daleko lepší zacílení pomoci. Bude směřovat tam, kam má, a naopak nebude směřovat tam, kam nemá, kde není nutné pomáhat. Pokud se významná část klientů začne chovat opravdu proaktivně a bude se z šedé zóny vracet na legální trh práce a my budeme výrazně bonifikovat domácnosti, kde dospělé osoby budou pracovat, snažit se práci najít nebo se zapojí do veřejné služby, to může oproti současnému stavu znamenat výdaje navíc. Ale říkám, že je dobrá investice pro společnost, když je dokážeme vrátit k práci, vrátit jim pracovní návyky. V tom problém nevidím, společnosti se taková změna chování jednoznačně pozitivně vrátí.

Jestliže chcete přesvědčit žadatele o dávky, aby s úředníky komunikovali elektronicky, neztěžujete tím naopak cestu k nim lidem, kteří neumí pracovat s internetem nebo mobilními aplikacemi, zejména seniorům?
Dlouhodobý cíl máme nastaven tak, aby 50 procent klientů úřadu práce s námi bylo schopno komunikovat digitálně právě přes aplikaci Jenda, přes klientskou zónu. U druhé poloviny budu počítat s tím, že s nimi budeme mít pořád přímý osobní kontakt. Týká se to lidí, kteří s námi z různých důvodů komunikovat digitálně nezvládnou. Myslím si navíc, že v dlouhodobém horizontu bude počet lidí, kteří budou schopni komunikovat digitálně, stále narůstat.

Zdroj: Youtube

Kde bude ležet hranice mezi těmi, kdo na dávky mají nárok, a kdo si je už nezaslouží?
Já si myslím, že systém má fungovat tak, aby pomáhal těm, kteří pomoc potřebují. Aby byl maximálně dostupný a jednoduchý, a naopak nemá dávat podporu z peněz daňových poplatníků lidem, kteří mají takové majetkové poměry, že pomoc nepotřebují. Pokud někdo vlastní čtyři, pět a více nemovitostí a má z nich dokonce finanční příjem, nemyslím si, že je v pořádku, aby třeba dostával příspěvek na bydlení ve výši 20 tisíc korun měsíčně. My díky té revizi budeme schopni doručit pomoc lidem, kteří ji opravdu potřebují, a to jednodušeji a cíleněji. Pokud se budou snažit, pracovat nebo si práci hledat, dokážeme jim ji i zvýšit. Naopak u lidí, kteří mají velmi dobré majetkové a příjmové poměry, nevidíme důvod, abychom jim ještě vypláceli peníze od daňových poplatníků.

Jak ohlášenou změnu sociálních dávek vidí odborník? Čtěte v článku
Jurečkovo sloučení dávek? Expert: Nestačí změnit pravidla, lidem se musí pomoct

Jak mají vypadat majetkové testy určující, kdo bude mít na dávky nárok?
Už se na to ptá řada lidí. My to budeme specifikovat v průběhu března. Obecně vzato počítáme s tím, že těmito testy projdou třeba rodiny žijící ve svém bytě nebo domě, které mají i nemovitost po rodičích a počítají s tím, že ji opraví a bude tam bydlet nějaké z jejich dětí. Nebo pokud mají objekt k rekreaci, který potenciálně do budoucna může sloužit k bydlení. Nechceme je nutit prodávat nemovitost, která může být dobrým sociálním stabilizačním faktorem třeba pro jejich dítě. Podobně se budeme dívat na rodiče, kteří jsou zodpovědní a mají penzijní připojištění nebo třeba stavební spoření pro svoje děti. Pokud na tři, čtyři měsíce ztratí práci, rozhodně je nebudu nutit, aby zužitkovali tyto své úspory a třeba je i ve vztahu ke státní podpoře nevýhodně vypověděli. Ale něco jiného je, když má člověk na účtech milionové částky nebo když dnes dostane příspěvek na bydlení člověk, který má více nemovitostí a výše jeho zůstatků na účtech se nezkoumá.

Řeč byla i o cenových mapách pro různé lokality, z nichž by se měla počítat výše příspěvku na bydlení. Jak budou prakticky vypadat?
V rámci cenových map budeme pracovat s daty, která máme k dispozici. O tom, kolik klienti platí za nájem, za energie a další služby týkající se bydlení. Začneme je daleko více využívat. Pokud to bude situace vyžadovat, budeme schopni dělat i individuální cenové mapy na úrovni konkrétní části obce tak, abychom omezili obchod s chudobou. Dneska majitelé nemovitostí dokážou díky klientům, kteří tam bydlí, dostat více peněz než odpovídá kvalitě jejich bydlení. Třeba ve velkých krajských městech se bere normativ na celé město, i když v jeho části s několika bytovými domy podmínky třeba zásadně neodpovídají místním standardům kvality bydlení. Tudíž nemohou odpovídat ani nákladům. Takže majitelé nemovitostí dokážou systém velmi efektivně zneužívat. Když budeme mít individuální cenovou mapu, která nebude tažena cenovou úrovní celého krajského města, budeme schopni určit konkrétní dům, který objektivně nesplňuje místní standardy bydlení. Hodnota nájmu tam bude nižší a my příspěvek snížíme. Bude pořád dostatečný na to, aby tam klient mohl bydlet, ale majitel domu si na tom nenamastí kapsu tak jako dnes.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka
Jurečka chystá změny sítě úřadů práce. Do žádostí o dávky se zapojí i pošty

Pro získání nároku na dávku má hrát roli i školní docházka dětí žadatelů. Kdy tedy mohou být takové rodiny potrestány odebráním dávky?
Pokud tady někdo někoho trestá za to, že nechodí do školy, je to ten nezodpovědný rodič. Má zákonnou povinnost zabezpečit to, že dítě bude chodit do školy, má se vzdělávat. A když ji nezabezpečí, tak to dítě trestá opravdu způsobem zásadním pro celý jeho budoucí život. Chci říct rodičům, že když budou své děti posílat do školy, budou za to v celkovém příjmu oceněni, bonifikováni. Máme tady nejenom práva, ale také nějaké povinnosti, a stát má být schopen je efektivně vymáhat. My vždycky zabezpečíme základní životní potřeby té domácnosti, aby se měla z čeho najíst. Není tu ale možné vyplácet desetitisíce korun v situaci, kdy rodiče opravdu kašlou na to, že jejich dítě nechodí do školy. Snažím se, aby systém lidi motivoval a vychovával k zodpovědnosti. Jako táta pěti dětí si myslím, že tohle je základní stavební prvek fungování společnosti. Že děti budou chodit do školy, pokud tady chceme mít generaci, která bude schopna se s tím problémem vypořádat lépe než její rodiče.