Nápor na lidské tělo čeká především ty, kteří pracují na uzavřených pracovištích a mají povinnost nosit ochranné prostředky nosu a úst. „Skutečně se setkáváme s pacienty, kteří roušky nebo respirátory v provozech hůře snášejí, stěžují si na předkolapsové stavy, větší únavu nebo sekundární kožní změny,“ popisuje lékař Ivo Procházka.

Mezi více náchylné skupiny patří astmatici nebo alergici. Na druhou stranu se není třeba obávat hromadných kolapsů. „Byť jsou ochranné pomůcky nepříjemné, zdravým jedincům komplikace nehrozí,“ doplňuje Procházka. Podle lékařů zatím nebylo ani zaznamenáno, že by vyšší teploty měly negativní vliv na postcovidový syndrom. 

Naprosto nejdůležitější prevencí je dodržovat pitný režim, kde by měla převažovat především čistá voda bez bublinek a cukru. Podle Procházky je také na místě využívat opalovací krémy. A to především kvůli rychlému nástupu rychlých teplot po dlouhé zimě. „Pro tělo je to nezvyk a doba dlouhého solárního půstu nahrává solárním dermatitidám, lidově řečeno kopřivkám,“ doplňuje lékař.

Zlepšit tělesnou pohodu lze i dodržováním vhodné životosprávy. „Převládat by v horkých dnech měla spíše dobře stravitelná rostlinná strava před tou masovou,“ poznamenává výživový specialista Petr Havlíček. Zelenina má v sobě velké množství minerálu, jako je třeba draslík, které napomáhá hospodařit tělu s vodou. Trávení těžkých jídel navíc tělu bere energii, kterou ale potřebuje na chlazení. „Proto je vhodné, pokud se nechceme vzdát grilovaných jídel, nechat to až do večerních hodin,“ doplňuje Havlíček.

I klimatizace pomůže

Pokud věříte spíše technice, můžete zapnout klimatizace. V jejich využívání je dlouhodobě přeborníkem Praha, kde klimatizace zvyšují celkovou spotřebu elektřiny v létě až o tři, v extrémních případech čtyři procenta. Ve zbytku republiky to ale bývá spíše ojedinělý jev. „V letních měsících je spotřeba elektřiny výrazně nižší než spotřeba v zimních měsících, a to o třicet až čtyřicet procent,“ popisuje mluvčí skupiny ČEZ Petr Gazdík. Odhady nicméně mluví o tom, že se za posledních pět let spotřeba klimatizací zdvojnásobila.

„Ani ne instalací klimatizací v domácnostech, ta je stále nízká, ale především díky klimatizačním jednotkám v obchodech, kancelářích a skladech,“ vysvětluje Gazdík.

Vysoké teploty jsou zatěžující nejen pro lidský organismus, ale sklání se před ním občas i technika. Nebo rovnou ohýbá, jako je tomu v případě kolejnic. Podle Správy železnic to už je ale spíše minulostí. V minulých letech prošly železnice s problémovými úseky modernizací.

„Železniční infrastruktura je stavěná tak, aby zvládla nápor vysokých i nízkých teplot. Jevy jako vybočení kolejnice jsou především díky používání bezstykové kolejnice, nových typů pražců a upevňovadel velice neobvyklé,“ potvrzuje Nela Friebová, mluvčí Správy železnic. I přesto kontrola kolejí stále probíhá.

„Kromě traťových mistrů, kteří koleje kontrolují, jsou i hnací vozy vybaveny diagnostikou, která zaznamenává změny ve vzájemné poloze kolejnic. Pokud by k takové situaci došlo, je okamžitě nahlášena, prověřena a v případě potřeby dojde k nápravě,“ doplňuje mluvčí