Kliknutím zvětšíteSoud zrušil část volebního zákona kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. "Zajistit rovné volební právo je nezpochybnitelný ústavní příkaz," uvedl k nálezu předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
"Ústavní soud dospěl k závěru, že d'Hontův dělitel sám o sobě mírně znevýhodňuje menší volební subjekty, ale v kombinaci se čtrnácti nestejně velkými kraji dochází k zásadnímu porušení principu rovnosti volebního hlasu. A proto se rozhodl zrušit volební dělitel a současně zrušil i načítací klauzuli pro koalice," konstatoval na středeční tiskové konferenci Rychetský.
Koalicím stran a hnutí také nově postačí pro vstup do Sněmovny získat pět procent hlasů. Ústavní soud totiž zrušil aditivní klauzule, jež činily deset, patnáct a dvacet procent. „Stanovení uzavíracích klauzulí pro koalice politických stran shledal Ústavní soud v rozporu s Ústavou,” upozornil soud.
Volební kraje však mohou i nadále kopírovat hranice krajů jako vyšších územně-správních celků. Podle Ústavního soudu totiž k dosažení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů postačí jiné změny.
Soud nevyhověl ani požadavku senátorů, aby byla zrušena pětiprocentní klauzule pro vstup stran do Sněmovny. Ta v Česku platí od roku 1990 a ÚS ji nezpochybnil ani v minulosti. „Setrvali jsme na argumentaci z roku 1997,” upozornil soudce-zpravodaj Jan Filip.
Naopak soud škrtal v paragrafech upravujících například určení počtu poslanců v krajích. "Je třeba, aby každá volební strana získala odpovídající podíl na mandátech v Poslanecké sněmovně podle svého podílu na celkovém počtu odevzdaných platných hlasů a současně aby byl tento volební zisk promítnut do přidělování mandátu v rámci jednotlivých krajských kandidátek takové volební strany," píše se mimo jiné ve Filipově nálezu.
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) kvůli rozhodnutí Ústavního soudu neprodleně svolá jednání s ostatními politickými stranami. "Respektuji verdikt ÚS. Svolám neprodleně jednání s ostatními stranami, kde vnitro představí možné alternativy řešení," nechal se slyšet Hamáček. Poslankyně ČSSD Kateřina Valachová na twitteru uvedla, že zrušením části volebního zákona se bude ve čtvrtek zabývat stálá komise pro Ústavu.
Z nálezu ÚS přitom vyplývá, že i v nové úpravě lze částečně využít d’Hondtovu metodu, v úvahu také připadá návrat k více skrutiniím. Jelikož ale ÚS nechce politikům dávat přesné instrukce, možné je i jiné řešení.
Návrh podali senátoři
Návrh na zrušení pravidel, která znevýhodňují menší strany a jejich koalice, podalo 21 senátorů z různých klubů. Jednal za ně Jiří Šesták (STAN). Na ústavní soudce se obrátili už na konci roku 2017. Poukazovali na výsledky předešlých sněmovních voleb, ve kterých například hnutí STAN, které skončilo těsně nad pěti procenty, potřebovalo pro zisk jednoho mandátu více než dvojnásobek hlasů oproti vítěznému hnutí ANO.
Návrh měl dvě části. První z nich mířil proti rozdělení Česka do volebních krajů, které kopírují hranice vyšších územních samosprávných celků, a nejsou tedy stejně lidnaté. Dále návrh v první části zpochybňoval přílohu, která stanovuje maximální počty kandidátů na jednotlivých listinách v krajích, a také matematickou metodu přidělování mandátů za použití takzvané d´Hondtovy formule.
Tyto části volebního zákona podle senátorů znevýhodňují menší politické strany oproti těm velkým. "Ústava však o žádném zvýhodňování vítěze voleb anebo o tak výrazném sankcionování pro zisk mandátů u menších parlamentních subjektů nehovoří," stálo v senátorském návrhu.
Druhá část návrhu mířila proti zavedení zvýšeného prahu pro vstup koalic do Sněmovny. Koalice dvou stran či hnutí potřebují deset procent, koalice tří subjektů 15 procent, koalice čtyř a a více stran dokonce 20 procent, jinak jejich hlasy propadnou. Podle senátorů bylo zavedení takzvaného aditivního kvóra účelové a opět zvýhodňuje velké, samostatně kandidující strany.
4
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
