Byla výjimečně krásná, od svého otce Dia si vyprosila věčné panenství a neustále měla u sebe luk a šípy. Právě řecké bohyni lovu Artemis, v římské mytologii bohyni Dianě, byl zasvěcen chrám ve starověkém městě Efes. Jeden ze sedmi divů starověkého světa byl dvakrát zničen a následně znovu vystavěn.

Naleziště Zacuelu v dnešní Guatemale
Co může za zánik Mayské civilizace? Vědci chtějí záhadu objasnit pomocí výkalů

Poprvé to bylo přesně 21. července roku 356 před Kristem.O zničení chrámu, jehož přesná podoba zůstává do dnešních dnů tajemstvím, se postaral muž jménem Hérostratos. „Po svém činu se stal jedním z nejznámějších žhářů historie. Jeho jedinou životní ambicí bylo spáchat zločin tohoto rozsahu,“ uvádí server World History Encyclopedia.

Hérostratos totiž toužil po tom, aby se jeho jméno zapsalo do dějin. A to se mu i podařilo, i když historie o něm mluví vzhledem k jeho činu v negativním duchu.

Socha bohyně Artemis

I když většinu chrámu zničil oheň, stavbu ještě měly možnost uzřít i další generace. Byla totiž obnovena, a to dokonce v úplně stejné podobě, než měla před útokem. I když detaily zůstávají neznámé, chrám ve svém středu ukrýval sochu bohyně Artemis. „Po jeho obvodu se nacházelo ohromných 127 sloupů. Každý z nich byl vysoký 17,5 metru,“ píše web Ephesus věnující se dějinám zaniklého města Efes.

Egyptské pyramidy v Gíze jsou jediným dochovaným divem světa.
KVÍZ: Jak dobře znáte sedm starověkých divů světa?

Již za pár století ale nastal slávě Artemidina chrámu konec. „Chrám při invazi v roce 262 našeho letopočtu zničili Gótové. A už nikdy opětovně vystavěn nebyl. Zachovaly se pouze fragmenty. Výzkum na místě odhalil stopy jak původního chrámu, tak tří dřívějších menších chrámů, jež stály na stejném místě,“ uvádí encyklopedie Britannica.

Artemidin chrám patřil mezi sedm divů starověkého světa. Do dnešních dnů se z této sedmičky dochoval jediný – pyramidy v Gíze.