Určit, které letadlo je největší, není úplně snadné. Můžeme měřit jejich délku, prázdnou hmotnost nebo nosnost. Největší osobní letadla zvládnou přepravit stovky cestujících. Ta nákladní pak unesou stovky tun nákladu nebo části jiných velkých letadel.
Pro potřeby našeho žebříčku jsme však vzali jako hlavní parametr rozpětí křídel. Do seznamu deseti největších strojů se tak mohlo dostat i letadlo, které sice váží pouze jako osobní automobil, ale na druhou stranu vydrží ve vzduchu celý rok.
10. Boeing 777-300ER
- Rozpětí: 64,8 metru
- Délka: 73,8 metru
- Prázdná hmotnost: 167 800 kilogramů
- První let: 1994
Desítku největších vzdušných korábů podle rozpětí v současnosti uzavírá Boeing 777-300ER. Jedná se o dvoumotorové dopravní letadlo se širokým trupem. V této verzi na délku měří 73,9 metru a rozpětí jeho křídel je 64,8 metru. Ve dvou cestovních třídách může přepravit 396 cestujících nebo v případě pouze ekonomické třídy až 550 pasažérů. Zajímavostí přitom to, že průměr použitých motorů GE90 je větší, než je trup nejmenšího modelu řady Boeing 737.
close
info
Zdroj: CC BY-SA 2.0: BriYYZ/wikimedia.org
zoom_in
Boeing 777, jehož vývoj začal na sklonku 90. let minulého století, si připsal hned několik světových prvenství. Jedná se o první komerční letadlo, které bylo kompletně navržené na počítači. Boeing se u něj rovněž odklonil od dosavadní praxe, kdy výrobci navrhovali letadla podle sebe a nebrali ohledy na potřeby budoucích zákazníků.
Místo toho oslovil osm hlavních leteckých společností té doby - All Nippon Airways, American Airlines, British Airways, Cathay Pacific, Delta Air Lines, Japan Airlines, Qantas a United Airlines, jejichž návrhy a připomínky se výrazně projevily ve finální podobě letadla. Současně se také jedná o první boeing, který používá systém fly-by-wire (FWB), jenž nahradil ruční ovládání letadla elektronickým řízením.
9. Lockheed C-5 Galaxy
- Rozpětí: 67,91 metrů
- Délka: 75,31 metrů
- Prázdná hmotnost: 172 371 kilogramů
V roce 1965 získala americká společnost Lockheed od vojenského letectva USA zakázku na nový obří transportní letoun pro mezikontinentální dopravu nadměrných nákladů, který by doplnil menší letadla Lockheed C-141 Starlifter. Během vývoje C-5 Galaxy se museli konstruktéři vypořádat s celou řadou obtíží, včetně výrazného překročení nákladů, takže se první let uskutečnil až 30. června 1968. Do služby pak byl Lockheed C-5 Galaxy nasazen teprve v červnu 1970 u 437. zásobovací perutě při Charlestonské letecké základně v Jižní Karolíně.
close
info
Zdroj: volné dílo: USAF - U.S. Air Force/wikimedia.org
zoom_in
Na počátku 70. let byl Lockheed C-5 Galaxy největším nákladním letadlem světa, než ho o dekádu později nahradil sovětský Antonov An-124 Ruslan. Měl však i celou řadu dětských nemocí. Už u prvních dodaných kusů se objevil problém s prasklinami v křídlech. Z dodaných 81 kusů původní verze C-5A bylo proto u 77 z nich nutné v letech 1980-1987 vyměnit křídla. Existuje také modernizovaná verze C-5B a speciálně upravená varianta C5C pro přepravu nadměrných nákladů.
V roce 2006 byla představena C-5M Super Galaxy. Nejedná se o úplně novou variantu, ale o zmodernizované již vyrobené C-5 všech verzí, které dostaly novou avioniku a výkonnější motory. Ty zlepšily užitečné zatížení, stoupavost, dolet a umožnily zrychlit start a zkrátit minimální délku vzletové dráhy.
Americké vojenské letectvo tyto stroje v současnosti stále používá k přepravě vojenského nebo humanitárního materiálu. Lockheed C-5M Super Galaxy však slouží i přepravě techniky při zahraničních cestách americké hlavy státu. Do jeho nákladového prostoru se vejde i prezidentský vrtulník, které nese volací znak Marine One.
8. Boeing 747-8
- Rozpětí: 68,4 metru
- Délka: 76,3 metru
- Prázdná hmotnost: 220 128 kilogramů
- První let: 2010 (B747-8F)
Jedním z nejikoničtějších dopravních letadel, které kdy brázdily nebe, je bezesporu Boeing 747 přezdívaný Jumbo Jet. Čtyřmotorový širokotrupý letoun držel až do roku 2007 po téměř tři dekády prvenství jako největší dopravní letadlo. Má tři paluby, přičemž ta horní je v charakteristickém hrbu, který se táhne pouze přes část trupu.
close
info
Zdroj: CC BY 2.0: Boeing Dreamscape/wikimedia.org
zoom_in
Oficiální kapacita Boeingu 747 je až 524 cestujících. Při tajné izraelské vojenské operaci Šalamoun, která měla přivézt etiopské Židy do Izraele, však 24. května 1991 ustanovil světový rekord přepravy cestujících jedním letem. Boeing 747 společnosti El Al tehdy najednou přepravil do Izraele 1122 cestujících. Zaregistrováno sice bylo jen 1087 cestujících, ale matky ve svých volných šatech ukryly desítky dětí.
Veřejnosti byl prototyp Boeingu 747 poprvé představen 30. září 1968 a svůj první let uskutečnil 9. února následujícího roku, tedy před rovným půl stoletím. První kus byl zařazen do služby 22. ledna 1970 u dnes již zaniklých amerických aerolinek Pan Am. Zatím poslední varianta 747-8, která byla navržena tak, aby byla tišší, úspornější a ekologičtější, se dostala do provozu v květnu 2012 u německé Lufthansy. Za téměř půl století Boeing dodal více než 1500 strojů desítkám leteckých společností po celém světě. Dva speciálně upravené letouny Boeing 747-200B s označením VC-25A pak využívá americký prezident.
7. Convair B-36J Peacemaker / XC-99
- Rozpětí: 70,12 metru
- Délka: 49,4 metru
- Prázdná hmotnost: 77 580 kilogramu
- První let: 1946
Se svým rozpětím přesahujícím 70 metrů byl americký těžký strategický bombardér Convair B-36 největším bojovým letadlem na světě. První prototyp vzlétl v roce 1946 a do služby byl Convair B-36J, který dostal neoficiální přezdívku Peacemaker (mírotvůrce), zařazen v roce 1948. Jeho čtyři pumovnice dohromady pojaly téměř 39 tun nákladu bomb. Až do nástupu bombardéru B-52 byl jediným letadlem schopným nést vodíkovou bombu Mark-17 první generace, která na délku měřila 7,5 metru a vážila 19 tun. Současně existovala i transportní varianta B-36 s označením Convair XC-99, která měla stejné rozpětí křídel.
close
info
Zdroj: volné dílo: US Goverment/wikimedia.org
zoom_in
Kariéra Convairu B-36J v americkém letectvu nicméně byla překvapivě krátká. Se svým pohonem, který tvořilo šest pístových motorů, byl zastaralý už od samého počátku. Rychle tak přestával stačit nastupujícím moderním proudovým bombardérům a rychle se vyvíjejícím proudovým stíhacím letounů. Nepomohla ani modernizace, která byla spuštěna v roce 1955 a při níž konstruktéři pístové motory nahradili proudovými. Poslední kus Convairu B-36J byl vyřazen ze služby již v roce 1959.
Přesto však našel využití při několika zajímavých experimentech. Dva exempláře byly například přestavěny na atomový pohon, když byl do jejich útrob vestavěn funkční jaderný reaktor o výkonu 1 MW. Myšlenka atomového letadla se však neosvědčila a tak byl program v roce 1958 zrušen. Při dalším experimentu nesl v rámci projektu FICON (Fighter CONveyor – přepravník stíhaček) ve své pumovnici stíhačku F-84 Thunderjet. Ta mohla být v průběhu letu vypuštěna a po dokončení mise se vrátila na palubu bombardéru. Projekt byl ukončen v roce 1959.
