Kliknutím zvětšíte„Je naprosto jasné, že tato pseudoreferenda nebudou uznána, protože nemají oporu v mezinárodním právu a smlouvách vytvořených mezinárodním společenstvím,“ cituje Scholze agentura DPA.
„Nikdy neuznáme snahy Ruska legitimizovat protiprávní a brutální okupaci ukrajinských území,“ vzkázala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell upozornil, že lidi, „kteří se podílejí na pseudoreferendech, budou pohnáni k odpovědnosti“. Sedmadvacítka bude podle něj uvažovat o dalších „restriktivních opatřeních“ proti Rusku.
„Toto všechno je jen pokus o imperialistickou agresi,“ řekl také k plánovaným referendům Scholz. Dodal, že Ukrajina má plné právo bránit integritu a suverenitu svého území i svoji demokracii. „OSN zcela potvrzují územní integritu a suverenitu Ukrajiny,“ řekl zástupce mluvčího generálního tajemníka OSN Farhan Haq.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na twitteru napsal, že plánované hlasování je „další eskalací Putinovy války“ proti Ukrajině.
Nepřijatelná eskalace
Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jsou ruské plány na referenda novou provokací. „Nebudou mít žádné právní dopady, celý proces je parodie,“ řekl Macron a dodal, že kdyby celý plán na vyhlášení referend na východě Ukrajiny nebyl tak tragický, byl by legrační. Uvedl také, že v příštích dnech bude mluvit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Podle špiček Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) by referenda uspořádaná proruskými separatisty byla nelegální. Volby a referenda mohou na ukrajinském území pořádat jen legitimní instituce. „Jakékoliv takzvané referendum, které plánují či podporují síly, které de facto nelegálně kontrolují ukrajinská okupovaná území, by porušilo mezinárodní standardy a závazky dané mezinárodním humanitárním právem,“ uvedla OBSE s tím, že výsledky takového hlasování by nebyly právně závazné.
„Pravdou je, že o výsledku (referend) rozhoduje Kreml a ne hlasování,“ uvedl polský prezident Andrzej Duda. Polsko podle něj výsledky neuzná.
Kanadský premiér Justin Trudeau označil plánovaná referenda za „nepřijatelnou“ eskalaci. „Nikdy je neuznáme,“ napsal na Twitteru.
„Donbas, Krym, Cherson = Ukrajina,“ napsala na twitteru estonská premiérka Kaja Kallasová. Šéf estonské diplomacie Urmas Reinsalu vyzval Evropskou unii, aby Luhanskou lidovou republiku a Doněckou lidovou republiku, samozvané útvary na východě Ukrajiny ovládané proruskými separatisty, označila za teroristické organizace. Stejně jako Kallasová se vyslovil také pro uvalení dalších sankcí na Rusko. „
To, co se Rusko snaží udělat v Doněcku, Luhansku a na dalších okupovaných územích…, je pouhou snahou ukrýt své imperialistické ambice za iluzi demokracie,“ napsal na Twitteru litevský prezident Gitanas Nauséda.
Za pevné a masivní odmítnutí záměrů uspořádat „pseudoreferenda“ poděkoval dnes „přátelům a partnerům Ukrajiny“ prezident Zelenskyj.
Referendum o připojení k Rusku
Luhanská lidová republika a Doněcká lidová republika v úterý oznámily, že mezi 23. a 27. zářím uspořádají referendum o připojení k Rusku. Taková lidová hlasování se mají konat i v Ruskem okupovaných částech ukrajinské Záporožské a Chersonské oblasti. Podle západních médií by anexe těchto území poskytla Rusku záminku ke všeobecné mobilizaci, protože ukrajinská protiofenziva by mohla být vykládána jako vniknutí na ruské území.
Bezpečnostní poradce Bílého domu Sullivan řekl, že cílem Moskvy může být provést po referendech na těchto územích nábor do armády. Ruská armáda v poslední době utrpěla značné ztráty zejména na severovýchodě Ukrajiny, stáhla se ze skoro celé Charkovské oblasti.
Po podobném referendu Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Výsledky tehdejšího hlasování nejsou mezinárodně uznávané.
22
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
