Ruský prezident Vladimir Putin oznámil rozhodnutí zaútočit na Ukrajinu nad ránem v televizním projevu. „Okolnosti vyžadují, abychom přijali rozhodnou a okamžitou akci. Lidové republiky v Donbasu se na Rusko obrátily s žádostí o pomoc. Z tohoto důvodu v souladu s článkem 51 Charty Organizace spojených národů (OSN) jsem se rozhodl podniknout zvláštní vojenskou operaci,“ prohlásil.
Jen krátce po odvysílání Putinova projevu se v ukrajinském hlavním městě Kyjevě začaly ozývat výbuchy, které byly slyšet i v živém vysílání americké televizní stanice CNN. K explozím docházelo i v Charkově, Oděse, Doněcku a řadě dalších měst.
Ruská vojska podle ukrajinské pohraniční stráže zaútočila z území Ruska, z Běloruska i z poloostrova Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014. Boje podle Ukrajiny probíhaly mimo jiné v oblasti Donbasu, kde se údajně ruským a separatistickým jednotkám nepodařilo prolomit ukrajinskou obrannou linii. Země čelí rovněž četným raketovým útokům, které směřují převážně na ukrajinská vojenská zařízení.
„Invaze začala, Kyjev je terčem raketových útoků,“ uvedl poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko. Na facebooku uvedl, že klíčové body, jako jsou letiště a vojenská velitelství v Kyjevě a Charkově, byly zasaženy raketami. V hlavním městě se ráno rozezněly sirény varující před vzdušným útokem. Stejné varování později znělo také ve Lvově, kam se v uplynulých dnech právě z důvodu obav z ruského útoku přemístili někteří diplomaté.
„Ukrajinská města jsou pod útokem. Začala válka. Ukrajina se bude bránit a zvítězí. Svět může a musí Putina zastavit. Je čas jednat,“ napsal ve čtvrtek na twitteru ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
Na území Ukrajiny vstoupila i ruská pozemní síla. Geraščenko potvrdil, že se ruští vojáci vylodili v Oděse na jihu země, hranice překročili také nedaleko Charkova na východě a postupují i ze severu z běloruského území. Bělorusko také podle velitele ukrajinské armády odpoledne odpálilo čtyři balistické rakety na západní Ukrajinu.
Ruské ministerstvo obrany okamžitě přišlo s tvrzením, že na Ukrajině likviduje pouze vojenskou infrastrukturu státu, objekty protiletecké obrany, vojenská letiště i letectvo ukrajinské armády. Moskva tak tvrdí, že nepodniká žádné raketové, letecké ani dělostřelecké údery proti ukrajinským městům, a tedy proti civilistům.
Že nejsou zásahy rezidenčních oblastí navzdory slovům Moskvy ničím výjimečným, však potvrzuje také řada vypovídajících videí na sociálních sítích. Zasaženy byly například sídliště nebo ukrajinská nemocnice.
V důsledku ruského útoku také do čtvrtečního večera přišlo o život 137 Ukrajinců (vojáků i civilistů) a 316 utrpělo zranění, vyčíslila agentura Unian. Mezi zraněnými je údajně i deset důstojníků. Pět vojáků například zahynulo při pádu vojenského letounu mezi obcemi Trypillya a Zhukivtsi v Kyjevské oblasti. Na palubě stroje bylo v době nehody 14 lidí.
Zdravotnická zařízení po celé zemi podle ministra zdravotnictví Viktora Ljaška vybídla pacienty, které lze léčit ambulantně, aby se vrátili do svých domovů, protože nemocnice musejí být připraveny přijímat raněné. „Učinili jsme tak spolu s vyhlášením válečného stavu," řekl Ljaško. Zároveň ujistil, že zdravotnický systém pracuje stabilně, jakkoli nemocnice znovu musí měnit své zaměření; to se dosud soustřeďovalo na zvládnutí pandemie covidu-19.
Generální štáb ukrajinské armády krátce před půl osmou informoval, že se protiletecké obraně podařilo sestřelit pět ruských letadel a jeden vrtulník. To ale Kreml popírá. Později ukrajiské ozbrojené síly oznámily celkovou statistiku úspěšných akcí. Během čtvrtečních bojů armáda zničila více než třicet ruských tanků, až 130 obrněnců, pět letadel a šest vrtulníků. Ukrajinským jednotkám se podle vrchního velitele ozbrojených sil podařilo také zadržet dva ruské vojáky.
Okolo půl druhé odpoledne se objevily informace o tuhých bojích o letiště Hostomel nedaleko Kyjeva, kde se ukrajinská armáda střetla s ruskými agresory. Zelenskyj podle agentury AFP večer připustil, že Rusové letiště Hostomel dobyli. Vojáci bránící letiště nicméně sestřelili tři ze 34 nepřátelských vrtulníků a výsadek je pod neustálou dělostřeleckou palbou. „Výsadek je obklíčen. Dal jsem rozkaz jej zničit," řekl podle Interfaxu Zelenskyj.
Před desátou hodinou večer pak Ukrajina oznámila, že letiště Hostomel po den trvajících bojích dobyla zpět. Hostomel je strategickým místem pro případné ovládnutí Kyjeva.
Boje o Černobyl
Ruské vojenské síly se od čtvrtečního odpoledne snažily také o dobytí opuštěné oblasti Černobylu, kde se v roce 1986 odehrála havárie jaderné elektrárny. „Naši obránci obětují své životy za to, aby se tragédie z roku 1986 neopakovala,“ napsal Zelenskyj s tím, že Rusko vyhlásilo válku celé Evropě. Krátce po půl sedmé večer však agentura Reuters informovala, že ruskému vojsku se podařilo odstavenou jadernou elektrárnu skutečně dobýt.
Černobyl je u hranic s Běloruskem, asi 100 kilometrů od Kyjeva. Pokud dělostřelecká palba zasáhne úložiště nebezpečných radioaktivních odpadů, hrozí podle poradce ukrajinského ministra vnitra Antona Heraščenka rozptýlení radioaktivního prachu i do zemí Evropské unie.
Ve čtvrtek večer byla podle Zelenského nejproblematičtější situace na jihu země. „Naše jednotky svádí tvrdý boj na předměstí Khersonu. Protivník se tlačí z okupovaného Krymu a snaží se postoupit i směrem k Mariupolu," uvedl prezident Ukrajiny.
Ruské ministerstvo obrany ve čtvrtek před devátou večer oznámilo, že se ve Voroněžské oblasti zřítilo vojenské nákladní letadlo An-26. Posádka je mrtvá. Podle agentury Interfax ministerstvo dále uvedlo, že ruské síly na Ukrajině splnily úkoly stanovené pro dnešek - zničily 83 pozemních cílů. O ztrátách na životech ruské úřady neinformují.
„Celkem bylo v důsledku úderů ruských ozbrojených sil vyřazeno 83 pozemních objektů vojenské infrastruktury Ukrajiny. Od začátku speciální vojenské operace byly sestřeleny dva Su-27, dva Su-24, jeden vrtulník a čtyři útočné bezpilotní letouny Bayraktar TB-2 ukrajinských ozbrojených sil," citoval TASS mluvčího ruského ministerstva obrany Igora Konašenkova. Ten rovněž podotkl, že „operace" bude pokračovat.
Americké zpravodajské služby uvedly, že čtvrteční útok ze strany Moskvy zatím probíhá zcela v souladu s informacemi, které se jim podařilo v uplynulých dnech získat. Ruské letectvo podle USA usiluje o obsazení letiště v Kyjevě, kde by následně mohly přistát jednotky potřebné k obsazení města.
Obavy z únosu
Ukrajinský prezident Zelenskyj vyhlásil v reakci na události uplynulých hodin v zemi válečný stav a přerušil diplomatické styky s Moskvou. „Rusko podniklo útoky na naši vojenskou infrastrukturu a naše pohraničí. Výbuchy jsou slyšet v mnoha městech Ukrajiny. Vyhlašujeme stanné právo na celém území. Mluvil jsem s americkým prezidentem Bidenem, USA již organizují mezinárodní pomoc. Zůstaňte v klidu, zůstaňte doma. Není důvod k panice. Jsme silní a připraveni na všechno. Zvítězíme nad kýmkoli, protože my jsme Ukrajina,“ řekl v projevu k národu.
Poradce šéfa prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak zároveň vyslovil obavy z hrozícího nebezpečí nočního ruského výsadku ve vládní čtvrti v centru Kyjeva. Ruští vojáci by podle Podoljaka mohli mít za cíl zajmout představitele ukrajinské vlády v čele s prezidentem Zelenským.
Nová vlna ruského útoku údajně počítá s masivní výsadkovou operací a má jít o pokus o sesazení vedení země. Ukrajinský prezident proto ve čtvrtek večer vyhlásil všeobecnou mobilizaci. Ukrajinci ve věku 18 až 60 let dostávají povolávací rozkazy do armády, kvůli hrozbě nočního útoku Ukrajina také přesouvá část jednotek na obranu Kyjeva.
Před čtvrteční půlnocí ukrajinský prezident oznámil, že ruské sabotážní jednotky údajně vstoupily do hlavního města. „Já a moje rodina tu nadále zůstáváme," řekl. Obyvatele zároveň vyzval, aby byli opatrní.
Po čtvrtečním útoku na Ukrajinu muselo opustit svůj domov zhruba 100 tisíc lidí. Několik tisíc jich už odešlo do sousedních zemí, zejména do Moldavska a Rumunska. Okolní státy se tak postupně začínají připravovat na příliv válečných uprchlíků z Ukrajiny. Jiní lidé zůstávají ve svých domovech, nebo se ukrývají v krytech. Kupříkladu lidé v bombardovaném Charkově se dnes večer ukládají ke spánku ve stanicích metra.
Rusko chce Ukrajinu demilitarizovat
Cílem vojenského zásahu podle ruské hlavy státu není okupace, ale demilitarizace Ukrajiny. „Linie, o které jsem mnohokrát hovořil, byla překročena,“ uvedl. „Cílem operace je ochránit lidi, kteří jsou terčem útlaku a genocidy kyjevského režimu po osm let. Proto hodláme demilitarizovat a denacifikovat Ukrajinu, stejně jako přivést ke spravedlnosti ty, kteří spáchali krvavé zločiny proti mírumilovným obyvatelům, včetně občanů Ruské federace.“
Putin podle ruské agentury Ria Novosti zdůraznil, že Rusko respektuje suverenitu zemí Společenství nezávislých států (SNS - organizace 9 z 15 bývalých sovětských republik, která nezahrnuje Ukrajinu - pozn. red.).
Varoval také západní země před zásahem. „Teď ještě několik velmi důležitých slov pro ty, kteří by chtěli zasáhnout do dění zvenčí. Kdokoli se pokusí zasáhnout a ohrozí naši zemi a naše lidi, měl by vědět, že ruská odpověď bude okamžitá a povede k takovým následkům, které jste v minulosti nezažili. Jsme připraveni na jakýkoli vývoj. Všechna nezbytná rozhodnutí už padla,“ pohrozil Putin.
Ne všichni Rusové s Putinovým rozhodnutím napadnout Ukrajinu souhlasí. Všechny veřejně vznesené námitky jsou však v zemi tvrdě potlačovány. Podle OVD News ruská policie během dnešního dne v 53 městech zadržela celkem 1728 lidí, kteří protestovali proti válce se sousední zemí.
Proti ruské invazi se přímo na Ukrajině staví také někteří Ukrajinci. Na videu zveřejněném na twitteru ukrajinská žena plamenně diskutuje se členy ruských sil, aby odhodili zbraně a opustili její zemi.
Biden: USA a jeho spojenci odpoví
Americký prezident Joe Biden ruskou agresi na Ukrajině odsoudil. „Modlitby celého světa patří dnes lidem na Ukrajině, kteří čelí nevyprovokovanému a neospravedlnitelnému útoku ruských jednotek. Prezident Putin se rozhodl pro válku, která přinese hrozivé ztráty na životech a lidské utrpení. Jen a pouze Rusko je zodpovědno za smrt a zkázu, kterou jeho útok přinese. Spojené státy a jejich spojenci odpoví jednotně a rozhodně. Rusko se musí zodpovídat,“ prohlásil.
Britská velvyslankyně při OSN Barbara Woodwardová uvedla, že Rusko drželo Ukrajině u hlavy zbraň a nyní prezident Putil položil prst na spoušť. „Válečný konflikt v plném rozsahu v zemi, kde žije 44 milionů lidí, přinese nepředstavitelné utrpení, oběti na obou stranách a hrozivé humanitární důsledky,“ uvedla na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN. „Pořád je čas na deeskalaci napětí, ale ten čas nadešel teď.“
Ukrajinský velvyslanec Sergej Kyslycja vyzval Radu bezpečnosti, aby válku na Ukrajině zastavila. „Je to zodpovědností tohoto orgánu,“ prohlásil a při pohledu na zástupce Ruské federace doplnil: „Nebo snad musím přehrát video vašeho prezidenta, který nám vyhlašuje válku?“
Podle zástupce Ruska v Radě bezpečnosti Vasilije Nebenziji je cílem útoku „junta“, která je podle Moskvy v Ukrajině u moci. „Rád bych uvedl, že nejsme agresivní vůči ukrajinskému lidu, ale bojujeme proti juntě, která vládne v Kyjevě.
Ke stažení jednotek z Ukrajiny vyzval Putina generální tajemník OSN António Guterres, podle kterého je nezbytné zabránit válce, která může být „nejhorší od počátku století“. „Svět se vzpamatovává z covidu a řada zemí potřebuje prostor pro zotavení, což by bylo velice obtížné, kdyby dál narůstaly ceny ropy i úrokové sazby v důsledku nestability na světových trzích,“ doplnil.
Ruský útok odsoudil také šéf NATO Jens Stoltenberg. „Je to hrubé porušení mezinárodního práva a vážná hrozba pro bezpečnost Euro-Atlantické oblasti. Spojenci NATO se sejdou, aby projednali společnou reakci na ruskou agresi,“ uvedl.
Bývalý předseda Vojenského výboru NATO a armádní generál ve výslužbě Petr Pavel označil ruský útok za plnou invazi. „V této fázi Rusko napadlo a zničilo strategické cíle, aby zničilo protivzdušnou obranu. Následovat bude letecká a pozemní operace a podle dostupných informací už začala z více směrů,“ napsal na twitteru a doplnil, že Ukrajina potřebuje maximální podporu.
Český prezident Miloš Zeman označil ruský vpád na Ukrajinu za akt nevyprovokované agrese. „Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru,“ řekl. „Před několika dny jsem řekl, že Rusové nejsou blázni a na Ukrajinu nezaútočí. Přiznávám, že jsem se mýlil,“ řekl prezident, podle kterého je třeba sáhnout k tvrdým sankcím především v oblasti SWIFTu, tedy vyřazení Ruska z mezinárodního platebního styku. „Šílence je třeba izolovat,“ prohlásil.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba vyzval Západ, aby proti Rusku podnikl okamžité kroky. Vyzval k uvalení nejtvrdších sankcí, kompletní izolaci Ruska, dodávkám zbraní na Ukrajinu a finanční i humanitární pomoci.
Svérázným způsobem pak události uplynulých hodin komentoval také Bidenův předchůdce Donald Trump, který o den dříve označil Putinovy kroky za geniální. „Tohle je něco, co se nikdy nemělo stát. Během mé vlády by se to nestalo. Nestalo by se to. Je to velice smutné pro celý svět, pro tu zemi a nepochybně pro řadu lidí, kteří zbytečně zemřou,“ prohlásil.
NATO posílí přítomnost na východě
Polsko, Estonsko, Lotyško a Litva ve čtvrtek aktivovaly článek 4 Washingtonské smlouvy, tedy zakládajícího dokumentu Severoatlantické aliance. Vyvolaly tak diskusi o bezpečnosti v době, kdy Rusko napadlo Ukrajinu.
Jednotlivé členské státy NATO se následně shodly, že posílí vojenskou přítomnost na východě v blízkosti hranic s Ukrajinou. „Vyšleme do východní části Aliance obranné pozemní, vzdušné i námořní síly,“ uvedli zástupci zemí ve společném prohlášení.
Žádost o pomoc
Lídři separatistických samozvaných republik ve východní části Ukrajiny požádali ve středu večer o vojenskou pomoc s odražením „agrese ze strany ukrajinské armády“. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova způsobilo ostřelování ze strany ukrajinských vojáků smrt mnoha civilistů a donutilo lidi k útěku.
Stalo se tak jen dva dny poté, co Rusko v pondělí uznalo nezávislost Luhanské a Doněcké lidové republiky a podepsal s nimi smlouvy o spolupráci. V úterý pak ruský parlament udělil souhlas s nasazením vojáků v zahraničí.
Západní země považují Putinovy kroky za závažné porušení mezinárodního práva a suverenity a územní celistvosti Ukrajiny. Evropská unie, Spojené státy i další země včetně Kanady a Velké Británie uvalily na Rusko další sankce. Ruské kroky přitom nepodpořila ani Čína, tradiční ruský spojenec.
