Kliknutím zvětšíteRuskou agresi proti Ukrajině sledují lidé na celém světě, včetně Asie. Na Tchaj-wanu ale obzvlášť pozorně. Ostrov s necelými 24 miliony obyvatel má totiž podobně nevypočitatelného souseda, jako má Ukrajina Rusko. Zatímco tento agresor dává najevo, že Ukrajina je umělý stát a vždy byla podle optiky současného ruského prezidenta Vladimira Putina součástí ruského prostoru, pevninská Čína považuje Tchaj-wan za „vzbouřeneckou provincii“.
A její komunistické vedení v posledních letech opakuje, že chce zajistit návrat ostrova k Číně jakýmikoli prostředky, včetně těch vojenských. I když je tchajwanská armáda jedna z nejlépe vycvičených a vyzbrojených na světě, v pořadí armád světa je na 21. místě, v Číně s téměř jednou a půl miliardy obyvatel má obrovského soupeře. Na příkladu úspěšného odporu Ukrajiny proti ruské agresi se ale snaží poučit a naučit se bránit.
Ruská agrese nás varovala, že válka je možná
„Když začala ruská vojenská agrese proti Ukrajině, lidé na Tchaj-wanu byli v šoku. A uvědomili si, že něco takového se může stát i u nás,“ říká ve své pracovně tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu. U čaje si v závěru ve čtvrtek skončené cesty předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové našel na české novináře přes hodinu času.
Setkání s tchajwanským ministrem zahraničí Josephem Wu
„Už před válkou na Ukrajině jsme si uvědomovali, že čínské vojenské ohrožení je tady,“ uvádí Wu s tím, že po ruské agresi proti Ukrajině se však ukázalo mnohem reálnější.
Tchajwanci sice Ukrajině neposlali na obranu proti Rusku zbraně, ale mnoho set tun zdravotnického materiálu a humanitární pomoci. Mezi obyvateli ostrova se navíc na pomoc Kyjevu vybralo v přepočtu více než 700 milionů korun.
Jak říká Wu, ukrajinská obrana proti obří ruské armádě, pokládané podle něj za jednu z nejlepších na světě, je pro Tchaj-wan velmi důležitým příkladem a vzorem. „My Tchajwanci se snažíme od Ukrajinců učit. Měníme svoji obrannou vojenskou strategii, rozdělujeme více zbraní přímo mezi lidi, decentralizujeme naši obranu a pracujeme na celkové vojenské reformě," vysvětluje tchajwanský ministr zahraničí.
S Američany v zádech
Na rozdíl od Ukrajiny má Tchaj-wan zásadní výhodu v bezpečnostních zárukách od stále nejsilnější vojenské mocnosti světa Spojených států. „Americké síly by bránily Tchaj-wan v případě jeho napadení Čínou,“ uvedl loni v září prezident Spojených států Joe Biden.
Potvrdil tak dlouhodobou americkou linii, kterou se řídili všichni američtí prezidenti od doby, kdy na konci čtyřicátých let minulého století na ostrov ustoupila z pevniny čínská nacionalistická armáda generalissima Čankajška. To je oproti Ukrajině naprosto zásadní výhoda, protože v ukrajinském případě naopak Biden opakovaně zdůrazňuje, že americká armáda nebojuje a nebude bojovat na straně Kyjeva proti Rusku.
Hlavní město Tchaj-pej
Přes tyto velmi silné záruky Tchaj-pej jen na Spojené státy nespoléhá. „Tchaj-wan je připraven se bránit a dokáže se ubránit. Obrana Tchaj-wanu je naší povinností,“ ujišťuje Wu.
Kybernetická agrese Číny už probíhá
V jedné válce ale už ostrov s Čínou je. Je to válka kybernetická a dezinformační, kterou Čína neustále zlepšuje.
V současnosti jsou podle tchajwanských odborníků útoky propracovány tak, že kybernetický útok vyřadí na čas nějakou část infrastruktury, například přestanou jezdit lokální vlaky. Zároveň se pokouší vyřadit z provozu vládní weby a informační linky, které obyvatelstvu přibližují, co se děje a kdy se situace vrátí do normálu. Paralelně se také rozjíždí dezinformační kampaň na sociálních sítích, která má vyvolat paniku.
Díky tomu, že Tchajwanci mají své soupeře z komunistické Číny takříkajíc přečtené, se daří většině útoků čelit. „Jedním z důležitých cílů naší cesty na Tchaj-wan je navázání spolupráce právě v boji s kybernetickými útoky, kde si můžeme vyměnit rozsáhlé zkušenosti,“ uvedla Markéta Pekarová Adamová. I proto byli v české delegaci ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Lukáš Kintr a jeho náměstek Pavel Štěpáník.
Zatímco Tchajwanci mají velké zkušenosti s útoky Pekingu, které nejsou v Česku zatím tak časté, Češi naopak čelí více kybernetickým útokům z Ruska, jež naopak Tchaj-wan prozatím moc nezná. Proto dává spolupráce velký smysl.
Přestože by se mohlo zdát, že se Tchaj-wan obává čínského vojenského útoku a žije v atmosféře strachu, opak je pravdou. „Prostě jsme si už zvykli. Pevninská Čína ví, že nás nemůže obsadit. Jediné, co by mohla, je, že by nás zničila. Ale tím by poškodila obrovsky sama sebe,“ tvrdí tchajpejský vysokoškolák, který si své čínské jméno, jak je tu zvykem, poangličtil na John.
„Proto si myslím a doufám, že žádnou válku s pevninskou Čínou nezažiji,“ říká při procházce botanickou zahradou, oázou klidu v centru dvouapůlmilionové Tchaj-pej.
Hlavní město Tchaj-pej
Čipy jako bezpečnostní záruka
Myslí si to i ministr Wu. Tvrdé odsouzení a sankce Západu a rozsáhlá pomoc bojujícímu Kyjevu ukázaly na příkladu ruské agrese proti Ukrajině, že je válka neakceptovatelná.
Současně ale i Tchaj-pej ví, kde jsou limity, které nesmí překročit. V tuto chvíli podle ministra Wu neusiluje Tchaj-wan o nezávislost, byť se podle šéfa tchajwanské diplomacie dnes většina obyvatel ostrova považuje za Tchajwance, nikoli Číňany. „To, co chceme a o co usilujeme, je zachování dosavadního status quo,“ vysvětluje Wu. „Tím, kdo ho dnes neustále porušuje, je svojí politikou právě Čína,“ dodává Wu a dává příklady z budování čínských vojenských základen na atolech v Jihočínském moři.
Vedle posilování své obrany, záruk USA a navazování těsnějších vztahů se zeměmi, jako je Česko, Německo či Francie, má Tchaj-wan v rukávu ještě jeden trumf. Kdyby Čína vyvolala válku, ohrozila by výrobu čipů, která na ostrově dosahuje šedesáti procent světové produkce. Takový výpadek by podle ministra Wu vedl ke kolapsu světové ekonomiky. Což je opět něco, co Ukrajina jako pojistku proti ruské agresi neměla a nemá.
6
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
