Kliknutím zvětšítePůvodně se vydra proháněla říčními koryty za bílého dne. Jenomže pak jí zkřížil cestu člověk. Nejprve upravil břehy vodních toků, pak se mu zalíbil i hustý vydří kožich. Začal kvůli němu zvíře vybíjet. „Vydra se proto přeorientovala. Dnes už vychází jen v takový čas, kdy jí tolik nehrozí setkání s člověkem. To znamená za svítání,“ popisuje ředitel táborské zoo Evžen Korec.
Podobných případů se najdou po celém světě desítky. Ukázala to i čerstvá studie vědců z Kalifornské univerzity v Berkeley, kterou publikoval prestižní časopis Science. Zvířata se podle ní stále častěji uchylují k životu mimo svůj obvyklý režim. Nejčastěji svoje aktivity přesouvají do nočních hodin.
„Dělají to v reakci na lidskou přítomnost. Chtějí se lidem co nejvíce vyhnout,“ vysvětlil americké rozhlasové stanici NPR jeden z výzkumníků Neil Carter. Zvířatům podle něj vadí i zdánlivé maličkosti, jako je třeba trempování nebo pěší turistika. Přítomnost lidí je jednoduše stresuje. „O věcech, jako je budování cest, zemědělství nebo masový lov zvířat, ani nemluvím,“ uvedl.
Všechna zvířata nejsou na noc stavěná
„Sovami“ se tak nově stávají i druhy, pro které to dříve nebylo ani trochu přirozené. Například lvi v Tanzánii, brazilské vydry nebo divočáci v Polsku. Jejich noční aktivita se v porovnání s předchozími lety zvýšila nejméně o dvacet procent. Změny biorytmu se přitom týkají živočišných druhů ve všech typech krajiny i podnebí.
Podle výzkumníků jde o znepokojivou zprávu. Některá zvířata totiž nejsou pro život za tmy stavěná ,a hrozí jim tak nebezpečí. „Na druhou stranu pokud se novému způsobu života dokážou časem přizpůsobit, může to být teoreticky jedna z cest, jak si na přelidněné a stále urbanizovanější planetě zachovat svůj divoký život,“ domnívá se Neil Carter.
Ostatně není to poprvé, co se biorytmy živočichů na této planetě mění. Podle týmu vědců z britské University College London byli výlučně nočními živočichy původně naprosto všichni savci. To se změnilo teprve až tehdy, když z povrchu zemského vymizeli dinosauři. To znamená zhruba před 66 miliony lety. Teprve tehdy se savci, které do té doby ohrožovali obří predátoři typu Tyrannosaurus rex, odvážili vyjít ven i za bílého dne.
Podle Evžena Korce přesto řada zvířat na lidskou činnost posledních desetiletí spíš doplatí. Současné zásahy člověka do přírody a krajiny jsou totiž podle něj příliš intenzivní a rychlé. „Spousta zvířat se proto přizpůsobit nedokáže a vymírá,“ varuje biolog.
Krajina se mění
Ohrožená je podle něj celá řada živočišných druhů. „Typickým příkladem je sýček, který už je v současnosti na pokraji vyhubení. Zmizely totiž staré půdy v selských staveních, které tento pták využíval ke hnízdění,“ uvádí pro příklad Evžen Korec.
Jen stěží jsou v přírodě k nalezení také dříve velmi hojné koroptve. „Těm zase uškodil způsob hospodaření na polích. Vznikly totiž dlouhé, širé lány bez remízků a mezí. Přitom právě takové keři zarostlé ostrůvky koroptve potřebují jako bezpečné zázemí pro své hnízdění,“ přibližuje Korec.
Z české krajiny postupně mizí také chocholouši, kachny nebo syslové. „Poslední jmenovaná zvířata lidé původně úspěšně vybíjeli jako údajné škůdce. Dnes je musíme do volné přírody znovu složitě vracet,“ doplňuje šéf táborské zoo.
Ještě rychleji ubývá hmyzu. Pole zoologů je jejich vymírání až osmkrát rychlejší než u savců, ptáků nebo plazů. Svět každoročně přijde o asi 2,5 procenta veškerého hmyzu. To je alarmující. „Pokud se totiž úhyn hmyzích druhů nepodaří zastavit, bude to mít katastrofální dopad na celý ekosystém planety a přežití lidstva,“ varuje Francisco Sánchez-Bayo z univerzity v Sydney.
Hmyz je totiž nezbytný pro fungování všech ekosystémů. Slouží jako potrava jiných druhů, opyluje rostliny a recykluje živiny.
4
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
