Marcela Pilchová už déle než dvacet let sbírá všechno, co souvisí s čajem, s nápojem, jehož povzbudivé účinky objevili před 5000 lety staří Číňané. Zmínky o čaji lze nalézt například ve spisu božského vladaře Šen-nun-ga, v němž se píše doslova, že „čajových lístků lze s úspěchem použít k léčení nádorů, nechutenství, ale i k zahnání žízně, spánku, k povzbuzení a potěše srdce“.
Jak ale „sbírat čaj“? Pestrost a barevnost čajových obalů zaujme každého, kdo má smysl pro krásu. „Když jsme si v obchodě koupili čaj, bylo nám líto zajímavé obaly vyhazovat,“ svěřuje se Marcela Pilchová. „Možná i proto jsme je začali s manželem shromažďovat. Zpočátku nikoli se záměrem vytvořit ucelenou sbírku, spíš jen tak, pro potěchu. Začali nám pomáhat přátelé, když viděli, s jakou vervou jsme se do sbírání pustili.“
Dnes je v členském adresáři Klubu sběratelů kuriozit (jehož je Marcela Pilchová členkou) uvedeno, že sbírka obsahuje celkem 1590 čajových obalů, z nichž je 1100 kovových, 330 kartonových a mnoho obalů je keramických, dřevěných, porcelánových, lýkových a skleněných. Skutečný ráj čaje.
Ve sbírce jsou ale nejen obaly, krabičky a etuje, nýbrž i čajové konvice, hrníčky a koflíky. Hrnčířství jako součást čajové kultury dosáhlo v Číně vrcholu ve 12. století. V císařských dílnách byly zhotovovány šálky dokonalých tvarů a barev. Dnes je ovšem tato keramika pro většinu sběratelů cenově nedostupná.
„Podobných nadšenců, jako jsem já, není mnoho. Někteří sbírají jenom kovové krabičky, jiní se zase věnují určité zemi zajímá je třeba jen čínský čaj, nebo čaj anglický. S některými sběrateli se setkávám na různých výstavách a burzách, ale pravidelné kontakty nemáme.“
Kolem roku 780 se požívání čaje v Číně tak rozšířilo, že vláda uvalila na čajové lístky zvláštní daň. Ta byla tak vysoká, že například v Kantonu v roce 879 tvořily největší příjmy městské správy právě cla za čaj a sůl. Nespornou zásluhu na tom, že Evropa poznala pravý čínský čaj, má Východoindická společnost, která přivezla první lodní zásilku čaje do Holandska už v roce 1610. V 19. století zachvátila čajová horečka Anglii. Když v Glasgowě přistála loď s prvními dvaceti tisíci pytli čaje, doprovázela náklad dechová kapela. Názvy firem produkujících a dovážejících voňavé zboží začaly zaplavovat stránky novin. Žoky s čajem putovaly napříč kontinenty. Šálek lahodného nápoje mohla vychutnávat nejenom anglická lady, ale také saharský Tuareg nebo Eskymák ve svém iglú.
O pravdivosti čínské moudrosti, že po požití několika doušků čaje se nacházíme pouhý krok od nirvány, se můžete přesvědčit při televizním setkání se sběratelkou Marcelou Pilchovou na nové regionální stanici TV POLAR.
MILAN ŠVIHÁLEK
