Chrámy konzumu hypermarkety. Moravskoslezský kraj jich má podle posledních statistik nejvíce v republice a Ostrava samozřejmě hraje prim. Obří nákupní areály tu jednu dobu rostly jako houby po dešti.

Jak se z pohledu rozrůstání obchodů měnila Ostrava? Na to se podíváme v dalším díle seriálu Deníku spolu s hlavním architektem města Ostravy Cyrilem Vltavským. Začít je třeba už v období první republiky…

Obchodní domy v centru

„Ještě před druhou světovou válkou vzniklo v centru Ostravy několik vícepatrových obchodních domů s kvalitní architekturou, které začaly nahrazovat malé obchůdky. Jmenovat se dá tehdejší Bachner (dnes Horník), Brouk a Babka (později Ostravanka, nyní Librex), Ostravica- -Textilia (chátrá), Rix (zbombardován) či Aso (sídlo pojišťovny)," vrací se o několik desítek let zpátky Vltavský. Stavět mnohapatrové domy v centrech měst byl tehdy celosvětový trend. Obliba těchto nákupních center, které dokázaly fungovat i za minulého režimu, byla mezi lidmi obrovská. V té době se do konce vžilo úsloví „jedu nakupovat do Ostravy", kterým lidé z různých obvodů města sdělovali, že jedou do centra metropole.

„Tehdy tyto domy fungovaly dobře, protože v té době nebylo tolik aut, takže se dalo v centru pohodlně zaparkovat, lidé také pro cestu za nákupy bez problému využívali hromadnou dopravu. Navíc nebyla konkurence jiných větších nákupních center, i když už na sídlištích vznikaly podle státního plánování obchodní komplexy jako třeba Kotva nebo Hlubiňák," přibližuje dále hlavní architekt.

Éra nákupních center na okraji

Po revoluci se začali o stavbu hypermarketů v Ostravě zajímat draví investoři. Své areály umísťovali většinou na soukromé pozemky, hledali místa poblíž rychlostních silnic a na okraji Ostravy. Výjimkou je jen dnešní Futurum, které vzniklo uprostřed bytové zástavby, na ploše po bývalém stadionu odborářů.

„Tento hypermarket patří z pohledu architektury k těm povedenějším, městu se tehdy podařilo dohodnout s investorem poměrně nápadité řešení. Nemám na mysli pozdější hranatou přístavbu, která svým ztvárněním nenavazuje na původní objekt a zdaleka nedosahuje jeho kvalit. Zde se spolupráce s investorem nezopakovala a výsledek je patrný na druhé straně to ale bylo ponaučení pro další stavby," vysvětluje Cyril Vltavský

Dalším a zároveň největším nákupním areálem je Avion Shopping Park u ulice Rudné. Ten se postupně rozrostl a stal se hlavním cílem milovníků nákupů nejen z Ostravy, ale i celého kraje a dalších blízkých regionů. „Avion se ještě rozrůstá, nejstarší části se rekonstruují. Vzhledem k velikosti poptávky se už ani zde další výraznější rozšiřování čekat nedá," míní architekt Vltavský.

Hypermarkety v Ostravě jsou ale rozsety i po jiných částech města. V moravskoslezské metropoli jsou zastoupeni všichni velcí hráči na trhu, někteří mají dokonce hned několik komplexů. Nechybí zde Teska, Kauflandy, Makro, Globus nebo Interspary. Právě posledně jmenovaná společnost se snaží svým obchodním domům vtisknout kvalitnější vzhled.

Další markety Ostrava nepotřebuje

Posledním dokončeným „hypermarketem" v Ostravě je Forum Nová Karolina. „Troufám si říct, že je to opět obchodní dům, kterého se Ostrava dočkala po desítkách let. To, že si o její podobě může myslet každý své, je jedna věc, já ale považuji za úspěch města to, že dokázalo s investorem komunikovat a dosáhnout toho, že realizoval dílo, za kterým stojí významné architektonické studio," zdůrazňuje Cyril Vltavský.

A na závěr otázka máme už tady hypermarketů dostatek? Trh si podle hlavního architekta Ostravy reguluje sám, jestli je potřeba stavět další, nebo ne. To, že jsou všechny plné lidí a žádný nekrachuje, podle něj ukazuje na to, že jejich současný počet ve městě přemrštěný není.

„Na druhé straně vidíme, že už investoři nemají nijak enormní zájem o pozemky pro stavbu nových hypermarketů. Z toho usuzuji, že je už město těmito stavbami dostatečně pokryto. Odhaduji, že v budoucnu by zde mohl vzniknout snad ještě jeden takový objekt, a to například ve Slezské Ostravě, víc snad už ne," nastiňuje závěrem Cyril Vltavský.