Ve středu 11. července to řekli Romové i členové většinové společnosti, kteří žijí v dřevěných domcích v Bedřišské ulici. O budoucím romském ghettu se údajně zmínila senátorka a starostka obvodu Liana Janáčková (Nezávislí).

V Bedřišce žije téměř 30 romských rodin, některé mezi sebou bojují jako gangy, další stěhování by bylo neúnosné, řekla žena, která žije v kolonii přes deset let.

Janáčková údajně loni v srpnu při jednání bytového odboru pronesla: "Bohužel jsem rasista, nesouhlasím s integrací cikánů, aby plošně byli po obvodu. Bohužel, vybrali jsme Bedřišku, takže tam budou, s vysokým plotem, s elektřinou." Senátorka autentičnost zvukového záznamu z jednání zpochybnila, za rasistické výroky ji však ostře kritizují například krajští romští koordinátoři, kteří požadují její odstoupení z funkce místopředsedkyně senátního výboru pro lidská práva.

Podle obyvatelky kolonie tam žijí některé romské rodiny v klanech, které se navzájem nesnášejí a v opilosti proti sobě bojují. "Janáčková udělala v 90. letech velkou chybu, když sem sestěhovala příbuzné. Kdyby tu žila jen jedna rodina Lakatošů, Rezyů a dalších, bylo by to lepší. Když se tu bijí mezi sebou, bojíme se, že dostaneme sekerou po hlavě," řekla.

Dodala, že z kolonie se odstěhovat nechce, i když jí radnice nabídla nový byt. "Až na výjimky se tu žije dobře. Někteří cikáni jsou prostě dobří, někteří špatní. Ale není možné házet je do jednoho pytle," uvedla.

Také osmadvacetiletá Terezie Ščuková odmítá sestěhování všech Romů do jedné lokality. "Proč chce mít radnice cikánské osady? Proč cpe paní Janáčková všechny Romy do jednoho pytle? Nejsem dlužník, snažím se, všechno hradím, ale stejně se mnou na úřadě jednají jako s pakáží bez rozdílu. Janáčková nás prostě nechce ani vidět, ani cítit u dveří," stěžuje si Romka, která žije v Bedřišce 11 měsíců.

Janáčková však špatnou komunikaci s Romy popírá. "Nejsem rasista, umím s romskou komunitou normálně vycházet a normálně žít," řekla novinářům.

S vytvořením romského ghetta nesouhlasí ani ředitel sdružení Vzájemné soužití Kumar Vishwanathan, který se v Ostravě věnuje romské problematice. "Sami Romové chtějí bydlet společně s majoritou, protože mají strach žít izolovaně v lokalitě, kde by zůstali sami sobě napospas. Všechny projekty by proto měly být integrační a směřovat k tomu, aby lidé mohli srůst dohromady," řekl.

V Ostravě existuje podle informací ministerstva práce deset větších ghett, v nichž žijí převážně Romové. V těchto oblastech může bydlet celkem až 6600 lidí. Několik desítek romských rodin žije v daných místech po desetiletí, ale drtivá většina Romů byla přemístěna cíleně až v posledních letech.

V desítce ostravských ghett je většina dospělých bez práce, někde dokonce všichni. Rodiny jsou závislé na sociálních dávkách. Obyvatelé mívají nejčastěji maximálně základní vzdělání. V mnohých ostravských lokalitách bují lichva, vyskytuje se prodej drog a závislost na nich, časté bývají i krádeže.