Špičková zahraniční technologie umožní minimalizaci následků na životní prostředí. Palivo se pak bude odvážet nákladními vlaky, takže likvidace lagun nezhorší ani život lidí na nedalekém sídlišti Fifejdy, řekl v pátek 13. července novinářům ministr průmyslu Martin Říman.

Práce v areálu se v posledních měsících výrazně urychlily a je naděje, že by mohly být dokončeny podle plánu v roce 2010. Říman, který dříve postup prací často kritizoval, se na tom dnes při kontrole zamořeného území shodl s generálním ředitelem společnosti Geosan Group Luďkem Kostkou. Geosan je v čele sdružení Čistá Ostrava, které státní zakázku na vyčištění území za tři miliardy korun získalo.

Technologii výroby popsala koordinátorka projektu Alena Orlíková. "Celé území se nejdříve musí vyčistit od velkého nánosu nepořádku, například panelů, dřeva, kusů železa či pneumatik. Poté se do lagun přidá vápno, tím dojde k jejich neutralizaci a ztuhnutí," vysvětlila novinářům. Následně vznikne alternativní palivo složené z obsahu lagun (45 procent), uhlí (45 procent) a vápna (10 procent). Nové palivo se později smíchá ještě jednou, v Elektrárně Dětmarovice bude tvořit necelá čtyři procenta běžného paliva, v cementárnách půjde o desítky procent.

Výsledky spalovacích zkoušek v Elektrárně Dětmarovice jsou kladné, na posudky z dalších zařízení se zatím čeká. Někde se zkoušky teprve chystají. "Podle testů a nezávislých posudků nebude mít spalování žádný vliv na provoz zařízení ani na životní prostředí v okolí," upřesnil Říman.

Kaly se zřejmě budou spalovat nejen v Dětmarovicích, ale i v dalších elektrárnách a cementárnách. Dohnalo by se tím několikaměsíční zpoždění, které vzniklo při rozjezdu projektu. Počítá se například s Energetikou Třinec a s cementárnami v Mokré, Hranicích, Práchovicích a Čížkovicích. "Po kladných výsledcích prvních zkoušek se začínají ozývat i další společnosti," řekla Orlíková. Kapacita vhodných spaloven se odhaduje na 166 000 tun ročně, v lagunách je přibližně 400.000 tun kalů.

Čistá Ostrava zřejmě v říjnu podá na úřady posudek o vlivu prací na životní prostředí. Ještě do konce roku by měly v areálu vyrůst první stavby přibližně za 100 milionů korun, například obslužná silnice. Hlavní nečistoty chtějí firmy odstranit do roku 2010, pak bude ještě probíhat rekultivace území. Podle plánů ostravského magistrátu by na území mohl vyrůst rozsáhlý park či les.

Ostravské laguny jsou produktem odpadů z chemičky, která byla v provozu celé minulé století. Patří k největším ekologickým zátěžím v republice. V 90. letech vláda spoléhala na to, že se s lagunami nejlépe vypořádá soukromý majitel, a prodala chemičku Ostramo podnikateli Vítězslavu Vlčkovi. Jeho firma ale zkrachovala, při povodních v roce 1997 dokonce vyteklo z areálu několik tisíc tun olejů do Černého potoka. Stát nakonec vykoupil laguny za symbolickou korunu zpět, o zamořené území se od té doby stará státní podnik Diamo.