Pamatujte si, modrá je dobrá. Pokud svítí, ať už v podobě smajlíka anebo písmena, máte vyhráno. Pozornost zbystřete, objeví–li se barva oranžová či dokonce červená. Patříte-li k citlivým a zdraví dbalým jedincům a spatříte černou, sbalte si osušku a uhánějte od takové vody pryč. Proč? To nám vysvětlí hygienička Olga Zbuzková.

Jak hygienici hlídají v létě kvalitu vod?

Vodní plochy, které nemají provozovatele, ale koupe se v nich hodně lidí, jsou jmenovitě uvedeny ve vyhlášce ministerstva zdravotnictví. Hygienici je kontrolují každých čtrnáct dní. Odebrané vzorky vody se podrobují laboratornímu vyšetření ve zdravotních ústavech. Rozsah vyšetření je dán předpisem k zákonu o ochraně veřejného zdraví. Sledují se mikrobiologické, chemické a fyzikální ukazatele kvality vody. Mikroskopický obraz informuje o množství fytoplanktonu, jehož součástí jsou i často diskutované sinice.

A stav vody u venkovních koupališť, která provozovatele mají?

V tomto případě je provozovatel povinen najít si akreditovanou či autorizovanou laboratoř, která potřebné vyšetření provede. Krajská hygienická stanice se s výsledky seznamuje prostřednictvím celostátně zavedeného informačního systému. Dobrý stav vody, vhodné ke koupání, označuje modrá barva. Zelená barva znamená vodní plochu se sníženou průhledností, oranžová označuje zhoršenou jakost vody, červená vodu nevhodnou ke koupání a barva černá vodu již nebezpečnou. V mezní situaci mohou hygienici nařídit větší počet kontrol, anebo dokonce koupání zakázat. Obdobný systém sledování kvality vody je i u bazénů s recirkulací vody. Požadavky na kvalitu vody jsou v tomto případě daleko přísnější. Hlavním důvodem je, že bazénová voda nemá žádnou samočisticí schopnost. Pokud by voda v bazénu jak s celoročním, tak i sezonním provozem nesplňovala požadavky, musí se okamžitě zajistit náprava – eventuálně je třeba provést výměnu vody. Rybník či jezero ovšem vypustit nemůžete.

Jak mohou člověku uškodit bakterie a jak sinice?

Koupání ve vodách, které vykazují nadlimitní množství mikroorganismů, se nedoporučuje. Rovněž je třeba vyhýbat se vodám s masivním rozvojem řas a sinic. U sinic se jedná o toxiny, které jednotlivé druhy produkují. U citlivých skupin populace může dojít k alergické reakci, jež se projevuje zarudnutím očí, vyrážkou či rýmou. V případě požití takto znečištěné vody pak může hrozit onemocnění zažívacího traktu.

Co jsou sinice?

Drobným, ve vodě se vznášejícím mikroorganismům se říká plankton. Ten se dále dělí na fytoplankton (ve vodě plní stejnou úlohu jako rostliny na souši) a zooplankton (reprezentanty jsou například perloočky – dafnie). Zooplankton se fytoplanktonem živí. l Fytoplankton hraje důležitou roli i při vodní rekreaci. Skládá se totiž ze dvou velkých skupin organismů – řas a sinic. (Sinice rovná se cyanobakterie.) l Pokud je fytoplanktonu ve vodě větší množství, vytvoří se tzv. vegetační zákal, což je vždy důkaz snížené kvality vody. Některé sinice mají schopnost vystoupat ke hladině a hromadit se zde. Tomuto úkazu se říká vodní květ sinic. (zdroj: khs)