A důvod? Zemědělský podnik Šilheřovice ukládá do silážních žlabů a na pole, které bezprostředně sousedí s katastrálním územím Slezské Ostravy, fermentované zbytky buničiny z papírenského závodu Biocel Paskov. Tato hmota organického původu obsahuje kromě uvolňujícího se metanu také značné množství kyseliny máselné, která je původcem onoho zápachu. Přestože zemědělský podnik zasypává přivezenou směs mletým vápnem, zápach to tlumí jen nepatrně.

„Když to sem navezou, nemůžeme absolutně otevřít okna, o nějakém posezení na zahradě nemůže být ani řeč. V tomto vedru je to o to horší,“ rozhořčuje se většina obyvatel Antošovic. „Ten smrad je strašný. Mám pocit, že mi tím načichlo už i všechno v baráku,“ říká Jana Malíková z Koblova a dodává: „Pokud to bude pokračovat, tak nám asi nezbude nic jiného, než se odstěhovat.“

Problémem se už začali zabývat radní Slezské Ostravy. „Celou věc prošetřujeme, ale protože víme, že obdobným problémem už zabývali například Velké Albrechtice u Bílovce nebo Klokočov u Vítkova, moc růžově to nevidíme. Starostové zmíněných obcí nám totiž sdělili, že pomoc při řešení tohoto problému nenašli ani na krajském úřadě v Ostravě, ani u České inspekce životního prostředí, dokonce ani v Senátu,“ řekl starosta slezskoostravského obvodu Antonín Maštalíř (ČSSD).

Dodal, že z nejvyšších míst přicházejí zprávy, že u bioplynových stanic se jedná o obnovitelný zdroj energie podobně jako u větrných elektráren. „Kompetentní úřady tvrdí, že právě tento způsob využití organických zbytků dostává v současné době zelenou. S tímto tvrzením se ale nemůžeme spokojit a budeme bojovat proti používání těchto zbytků v hustě zabydlených lokalitách všemi dostupnými prostředky,“ zdůraznil starosta a poukázal na vyhlášku o přípustné míře obtěžování zápachem.

„Už jsme se obrátili na krajské instituce a žádáme je, aby se touto problematikou neprodleně zabývali, už i proto, že stížností občanů přibývá,“ uzavřel Maštalíř.