Školní rok začne teprve v pondělí, a školské odbory už stačily vyhlásit stávkovou pohotovost.

Nelíbí se jim, že vláda nereaguje na jejich protesty proti snižování výdajů na školství. Na konci června předaly vládě petiční archy s více než 64 tisíci podpisy. Kabinet však na ně neodpověděl, přestože tak měl podle zákona učinit do třiceti dnů. „Považujeme to za výraz naprosté arogance. I vláda by měla dodržovat zákony, v tomto případě zákon petiční,“ řekla šéfka moravskoslezských školských odborů Dagmar Regelová.

Petice, ve které odbory vyjádřily obavu z rozpočtových škrtů a poklesu reálné mzdy pracovníků školství v příštím roce, kolovala po školách od 19. dubna do 20. června. V první červnový den k ní připojilo podpisy asi pět tisíc lidí, které odboráři oslovili přímo na ulici.

Za učitele se postavila i ministryně školství Dana Kuchtová, podle které je ve školství kriticky málo peněz.

„Těch důvodů k vyhlášení stávkové pohotovosti je více. Rozpočtové mzdové prostředky mají dostat kraje. Stát se tak zbaví zodpovědnosti za vzdělávání a v republice tak budeme mít vlastně čtrnáct ministerstev,“ vysvětlila Regelová a poukázala na to, že plat školských zaměstnanců se skládá z tarifu a nenárokové složky. „My se obáváme, že nenároková složka nedojde k zaměstnanci školy, ale kraj ji použije třeba jinde. Tím by došlo ke snížení mezd,“ dodala Regelová a upozornila, že rozdíly mohou nastat i v jednotlivých krajích. „Pokud jde o Moravskoslezský kraj, máme zde naštěstí osvíceného hejtmana a náměstkyni, která školství rozumí, takže věříme, že peníze pošlou tam, kam patří. Politika je ale politika,“ zdůraznila odborářka. Školské odbory jsou neklidné také proto, že platy učitelů se mají v příštím roce zvýšit pouze o jedno a půl procenta, čímž by podle nich došlo k reálnému snížení mezd.

Nelíbí se jim ani zvýšení DPH z pěti na devět procent. „Nevím, jestli si vláda uvědomuje, že zdraží pomůcky, učebnice a další potřebné věci. To bude mít obrovský dopad nejen na rozpočty škol, ale hlavně rodin,“ uzavřela Regelová.

Z rozpočtového návrhu na příští rok vyplývá, že vysoké školy by měly přijít o miliardu korun, kterou letos získaly na financování stoupajícího počtu studentů. Další škrty lze podle ministryně školství Kuchtové očekávat v příštích letech. V prvním čtvrtletí letošního roku přitom pracovníkům v regionálním školství vzrostly platy meziročně průměrně o 6,2 procenta, a činily tak 19 195 korun. Učitelé si v prvním čtvrtletí oproti loňsku polepšili o 5,7 procenta a našli na výplatní pásce 22 374 korun.