„Pokud chcete, aby v politice bylo něco řečeno, požádejte muže. Pokud chcete, aby v politice bylo něco uděláno, požádejte ženu.“ V duchu tohoto citátu někdejší britské premiérky Margaret Thatcherové probíhaly přednášky o ženách v politice.

„Líbí se mi, že můžeme čerpat ze zkušeností jiných zemí Evropy. Některé věci řešíme úplně jinak. Před třiceti pěti lety jsem vstoupila do politiky, před třiceti lety jsem měla první politickou řeč a všichni mí posluchači byli muži. Nyní se situace změnila a vidím v politice i ženy,“ uvedla starostka z Malty Carmen Said.

Vyššímu počtu žen v politice brání především osobní bariéry – vzdělání, podceňování, děti a rodina, ale také bariéry společenské v duchu rčení „veřejný muž a soukromá žena“ (od muže se očekává angažovanost na veřejném životě, od ženy v rodině), a samozřejmě také volební systém.

„Ženy nejsou nijak aktivní ve smyslu úsilí o vyrovnané šance a politické strany ani vláda příliš neusilují o řešení této situace. Tlak veřejného mínění, voličů a voliček je malý,“ říkají průzkumy nevládní neziskové agentury Fórum 50%.

„Situace se zlepšuje, ale pomalu. Česká republika by měla dodržovat vládní dokument Priority a postupy vlády při prosazování rovnoprávnosti pro ženy a muže pro vstup do politiky, ale podle EU a OSN ho nedodržuje. Za to jsme pravidelně kritizováni. Máme navrhnout změnu zákona, který by zaručoval větší zastoupení žen na volebních kandidátkách,“ řekla Lenka Bennerová z Fóra 50 %.

Pomoci by měly takzvané pozitivní akce. „Zavedení pozitivních akcí se setkává s odporem – především mužů, ale i některých žen, kteří argumentují, že je to nedemokratické a že to omezuje osobní svobodu výběru kandidátek a stran. Jediná strana, která se snaží o vyrovnanější kandidátky, jsou zelení. ČSSD o jejich zavedení uvažuje a pro ODS a KDU-ČSL jsou nepřijatelné,“ dodala Bennerová.

Například česká vláda má v současné době tři ministryně, a to ze sedmnácti ministrů. Je to nejvyšší počet od roku 1990, a to i kvalitativně.

„Problém diskriminace žen v politice je velmi podobný ve všech takzvaných postkomunistických zemích, na Maltě a v Maďarsku je situace ještě horší než u nás. Lépe než Česká republika se s tímto problémem vypořádaly Slovensko a Slovinsko. Na světovém žebříčku podle počtu poslankyň je Česko v dodržování rovnoprávnosti při vstupu žen do politiky na šedesátém druhém místě,“ upřesnila Bennerová.