Současné úvahy o otevření dolu ve Frenštátě pod Radhoštěm zastavilo veřejné mínění, ale nejpozději během deseti až 15 let dojde mimo jiné z ekonomických důvodů ke změně situace, řekl.

Zásoby pod Frenštátem se odhadují na více než 100 milionů tun dobře koksovatelného uhlí, OKD přitom nyní těží ve svých pěti dolech ročně kolem 13,5 tun uhlí. Právě bohaté naleziště pod Beskydami bylo podle kuloárových informací jedním z hlavních motivů vstupu zahraničních investorů v čele s finančníkem Zdeňkem Bakalou do OKD. Vedení společnosti ale svůj zájem o těžbu ve Frenštátě oficiálně popírá, usiluje pouze o těžbu plynu.

"Zahájení těžby ve Frenštátě je jen otázkou času. Jsem přesvědčen, že nejpozději do 15 let dojde ke zvratu. Samotná těžba by ale mohla začít až mnohem později, protože otevření dolu si vyžádá nejméně dalších deset let," vysvětlil Černý.

Většina místních lidí s možnou těžbou nesouhlasí. Projevilo se to například tím, že po loňských komunálních volbách obsadili radnice ve Frenštátě a nedalekých Trojanovicích lidé z občanského sdružení Naše Beskydy, jež pořádalo proti obnovení dolu protesty a demonstrace.

Podle Černého by těžba neznamenala devastaci beskydské krajiny, protože zásoby uhlí pod Frenštátem jsou v hloubce od 850 metrů. Znamenalo by to mnohem menší poškození povrchu než například na Karvinsku, kde se těží už od hloubky kolem 400 metrů.

"Občané z Frenštátska nedostávají zcela správné informace. Starostové například jeli na prohlídku těžbou zdevastovaných území v okolí Karviné, tam je ale situace kvůli odlišným geologickým podmínkám zcela jiná," vysvětlil odborník.

Vybudování nové šachty by si vyžádalo také velké investice. Jen vyhloubení kilometr hluboké jámy by stálo zhruba miliardu korun. Dvě současné kontrolní jámy spravuje OKD, což firmu přijde každý rok přibližně na 50 milionů korun.

Zásoby v pěti fungujících dolech OKD se pomalu tenčí, podle odhadů vydrží zhruba do roku 2030. Například v dole ČSA se má těžit podle Černého do roku 2017. "Když budou vlastníci investovat do technologií a otevírání nových pater, tak může mít část revíru životnost do roku 2030 nebo i déle. Kdyby ne, skončí většina šachet zřejmě dříve," řekl Černý.

Hornictví se začalo na severu Moravy utlumovat v 90. letech minulého století, kdy firma OKD postupně zavřela a zasypala všechny šachty na Ostravsku. Dnes mnozí říkají, že to byla politická chyba. Například v Dole Odra v Ostravě se za 1,3 miliardy korun vybudovalo nové patro šachty, ze kterého se ale podle Černého před likvidací dolu nevytěžilo ani kilo uhlí.