Poprvé odborníci zaznamenali výskyt klíněnky v roce 1984 v Makedonii. O devět let později napadla klíněnka první stromy na našem území.

Tento čtyřmilimetrový okrově hnědý motýlek má zhruba dvakrát tak dlouhé larvy, které napadají strukturu listu a vykousávají jeho vnitřní pletiva.

Klíněnka jírovcová se může množit rychlostí několika generací za jeden rok. „První generace napadá převážně spodní větve stromu, další postupují směrem nahoru. Samotný škůdce zatím nezpůsobuje úhyn jírovců, ale následkem oslabení, které zapříčiňuje, jsou stromy napadány různými chorobami, které mohou způsobovat jejich odumření,“ uvedla Lucie Vančurová z organizace ČSOP Koniklec, která se věnuje boji s klíněnkou od roku 1998.

Boj proti klíněnce jírovcové je obtížný. Jednou z metod je sběr listí. „Musí se dělat pečlivě, protože klíněnka přezimuje v půdě poté, co spadané listí opustí. Některé práce doporučují listí pálit, což je spolehlivé zničení larev. Jiné naopak kompostovat, protože teplota 60 až 70 stupňů Celsia postačí ke zničení larev klíněnky, ale zachová ostatní faunu,“ dodala Lucie Vančurová.

Existují také chemické postřiky účinné proti klíněnce jírovcové. Nejsou však levné.

Vzhledem k tomu, že lidé, kteří se rozhodnou pálit listí, mohou porušit zákon na ochranu životního prostředí, lepší variantou je pro ně odvoz listí do sběrných dvorů, které přijímají biologicky rozložitelný odpad, jako je tráva, listí, plevel, spadané ovoce a podobně. Sběrné dvory fungují v jednotlivých městských obvodech.

V Ostravě se nachází sběrný dvůr například v ulici Nad Porubkou v Ostravě-Porubě, na stejné ulici v Ostravě-Svinově nebo na ulici K Turkovu v Ostravě-Martinově.