Boj občanů ostravského městského obvodu Radvanice a Bartovice proti tomuto ocelářskému gigantu je už dostatečně mediálně známý. Tamní lidé mimo jiné také podepisovali petici za zlepšení životního prostředí v místě svého bydliště.

Vždyť už od půlky letošního února by správně měli chodit po ulicích se zatajeným dechem, nebo rovnou v plynových maskách. Denní imisní limit pro polétavý prach totiž může být podle platné legislativy překročen maximálně pětatřicetkrát za rok, což se tady stalo hned zkraje roku. Na bývalou Novou Huť si ale stěžují lidé i z jiných lokalit. Jiří Janický bydlí už padesát let v Ostravě-Kunčičkách. Situace se špatným vzduchem se podle něj za tu dobu nezlepšila, ba spíše naopak. „Auto mám neustále zasypané popílkem, trápí mě dýchací potíže,“ stěžuje si stručně Janický. Jana Dronská, mluvčí ArcelorMittal Ostrava, však stále opakuje, že společnost plní všechny limity stanovené českou a evropskou legislativou. „Plní i všechny výrazně zpřísněné limity a emisní stropy stanovené krajským úřadem a každý den se snaží o další zlepšení stavu jednak formou velkých investic do modernizace zařízení a ekologických projektů, jednak řadou organizačních a technických opatření,“ tvrdí Dronská. Vedení hutní firmy podle ní opravdu považuje ochranu životního prostředí za jednu ze dvou hlavních priorit. Tou druhou je bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců. „Celkem má společnost v plánu letos a v následujících třech letech investovat více než 5,5 miliardy korun do modernizace a ekologických projektů,“ říká dále mluvčí a dodává, že ArcelorMittal společně s vysokými pecemi, které vyrábějí surové železo pro Vítkovice Steel, vypouští do ovzduší jen desetinu tuhých znečišťujících látek oproti roku 1990.

„Máme informace, že celkové imise v Ostravě činí 15 tisíc tun prachu ročně, ArcelorMittal Ostrava přitom emituje patnáct set tun ročně, čili deset procent,“ argumentuje závěrem Jana Dronská.