Nejstarší česká střední škola v Ostravě byla založena před sto deseti lety. O její vznik se zasloužila Matice ostravská a stovky českých vlastenců. Zrod této vzdělávací instituce byl ukázkou těžkých národnostních sporů mezi ostravskými Čechy a Němci, které se koncem 19. století vedly na radnici, v průmyslových podnicích i ve společnosti. Germanizační úsilí zejména v dolech a hutích bylo značné, v německých školách byly tři čtvrtiny českých žáků. Budova české střední školy byla postavena na tehdejší Reinerově ulici (Matiční), kde má dnes sídlo nejznámější ostravské gymnázium.

Začali vlastenci

První český vlastenecký spolek – Čtenářská beseda – vznikl v Moravské Ostravě roku 1862 a u jejího zrodu stál vlastenecký měšťan a radní Petr Marekvička. Pravda ovšem je, že řada škol ve městě té doby byla utrakvistických, vyučovalo se česky i německy. Avšak po uzavření takzvaného dvojspolku mezi Rakouskemuherskem a Německem v roce 1879 začaly všeobecně silné germanizační snahy. Odpor české většiny se projevil v roce 1881 založením pěveckého spolku Lumír, vytvořením Národní jednoty pro východní Moravu v Přívoze.

Matice ostravská

V roce 1885 byla založena Matice ostravská, jedním z jejích zakladatelů byl vlastenec a majitel dolů Vladimír Vondráček. O rok později byl ve Slezské Ostravě založen pěvecký spolek Záboj. Vznikají další vzdělavací spolky, ustavil se tělovýchovný spolek Sokol. Gymnázia s českým vyučovacím jazykem byla v té době až v Olomouci a Brně, později vzniklo matiční gymnázium v Opavě. Matice ostravská si dala za úkol vybudovat české gymnázium, a podala proto žádost na moravskoostravskou radnici, aby stavbu podpořila finančně. Žádost byla odmítnuta také tím, že došlo k nepochopitelné reakci některých českých vlastenců. V pražském listu Politika vyšel článek, v němž se zavrhovala stavba gymnázia v Moravské Ostravě. Tvrdilo se v něm, že česká střední škola by působila kontraproduktivně, protože čeští studenti by nemohli ve studiu pokračovat, všechny vyspělé vědecké disciplíny lze vyučovat toliko v němčině.

Česká zrada

Nebylo pochyb o tom, že útok byl veden z české strany osobností, která dokonale znala poměry v Matici ostravské. Autor prosazoval založení střední průmyslové školy, protože humanitní vzdělání je pro Čechy nevhodné, když z nich budou stejně políři, strojníci a tesařští mistři. Vyšlo najevo, že za tímto útokem stojí Ignát Vondráček, který byl ekonomicky závislý na Vítkovických železárnách a současně blízkým přítelem ústředního ředitele Vítkovických železáren a horlivého germanizátora Paula Kuppelwiesera.

Ale ani to ostravské vlastence nezkrušilo. Deputace Matice ostravské odjela k jednání do Vídně, kde získala od úřadů povolení zřídit a vydržovat svým nákladem soukromé reálné gymnázium. U vídeňské vlády byla paradoxně nalezena mnohem větší vstřícnost než na ostravské radnici, kde měl nacionální podtext často větší váhu než rozumové úvahy. Z toho pak plynula národnostní nesmiřitelnost na obou stranách.

Památný rok

V červenci 1897 se v ostravském Národním domě konaly zápis žáků a příjmací zkoušky. Nastala velká sláva, ve prospěch české reálky bylo uspořádáno divadelní představení, k obecenstvu promluvil spisovatel František Sokol Tůma, zazpíval také slezskoostravský sbor Záboj. Zahájení školního roku bylo velmi emotivní. Zatímco stavba školy na Reinerově ulici byla zahájena v březnu 1898, vyučovalo se na různých místech, například i v Národním domě, či v Domě katolických tovaryšů na Přívozské ulici. V září 1898 již žáci nastoupili do nové školy. Zájem o studium byl z moravské i slezské strany obrovský. O tři roky později bylo dokončeno rozšíření školy. Ta se pak od třetí třídy rozdělovala na větev gymnaziální a reální; obě větve se později osamostatnily. Z popudu Matice ostravské byla vedle dosavadní reálky postavena nová budova pro gymnázium. Proslov k jejímu otevření napsal básník Jaroslav Vrchlický, který měl k Ostravě docela blízký vztah.

Škola měla natolik dobrou úroveň, že od září 1907, tedy právě před sto lety, došlo k zestátnění gymnázia. Matice ostravská se konečně zbavila břemene, které bylo skutečně nad její síly. Tehdejší dobový tisk napsal, že založením této školy „byla zažehnána národní katastrofa, která se valila na lid Ostravska“. Za první světové války byla právě tato česká škola zabrána nejprve pro vojenské velitelství a pak pro vojenský soud. V prosinci 1918 se žáci do svého gymnázia slavnostně vrátili a škola mohla opět sloužit svému účelu. Současné gymnázium na Matiční ulici v Ostravě stále patří k nejlepším v republice.