„Vnímám to jako učebnicovou ukázku toho, co by se v centrální části města nemělo dít. Jako městotvorný prvek je to něco tragického. Hodilo by se to maximálně někam k výpadovce.“ To jsou slova ostravského architekta Radima Václavíka. Jeho kritika směřuje k přístavbě obchodního centra Futurum. Ta byla pro nakupující otevřena u Varenské ulice právě v těchto dnech.

„Takovéto ideální místo si samo říká o to, aby se na něm město dále rozšiřovalo. Mohly tam podle mě vzniknout obchody, ale nad nimi měly být byty,“ myslí si Václavík, podle kterého to chtělo jen lepší developerský záměr. A také větší snahu Útvaru hlavního architekta města Ostravy se s investorem na podobě projektu dohodnout. „Developeři budou dělat to, co jim umožní prostředí. Měla by být autorita na straně města, které by na ně zatlačilo. Je totiž jasné, že investor prostaví raději sto milionů než třeba dvakrát tolik, protože návratnost vložených peněz je pak pro něj kratší. Pak ale vznikají takovéto ohyzdné plechovky,“ vysvětluje Václavík a ještě poukazuje na vzniklý kontrast s původním areálem Futura.

„Když Francouzi stavěli Futurum, tak se aspoň trochu snažili a investovali do fasád, takže ten objekt nevypadá ve výsledku až tak špatně. Nový investor se ale na vzhled absolutně vykašlal,“ dodal Deníkem oslovený architekt.

A co na to říká zmiňovaný Útvar hlavního architekta? Mohl do podoby přístavby Futura nějak zasáhnout? Podle odpovědi, kterou zaslal skrze mluvčí magistrátu Andreu Vojkovskou, prý ne. „V kompetenci Útvaru hlavního architekta je pouze posuzování záměru stavby s ohledem na soulad s platným Územním plánem města Ostravy, který závazně stanovuje funkční využití území,“ píše se v úvodu odpovědi na otázku, zda nešlo zabránit vzniku dalších plechových krabic.

I další pokračovaní reakce se pak nese v podobně úřednicky nesrozumitelném duchu: „Pokud je na území, v němž je záměr situován, zpracována podrobnější závazná územněplánovací dokumentace, jako je Územní plán zóny nebo Regulační plán, je stavba posuzována z hlediska souladu i s touto územněplánovací dokumentací. Tato podrobnější územněplánovací dokumentace stanovuje výškovou a prostorovou regulaci v území, jako jsou například výška objektu nebo stavební čára. K architektonickému vzhledu se ÚHA vyjadřuje pouze, pokud se jedná o nemovité kulturní památky nebo památkově chráněná území.“

Na vzhledu (ne)záleží

Je to tady. Obrovská sláva. Poblíž centra Ostravy vyrostly další markety. Má se však křičet hurá, nebo spíše hrůza? Vždyť vzhled těchto obchodů je spíše odrazující než lákavý. Důležitější ale asi jsou ceny výrobků v regálech než to, v jakém prostředí je možno je zakoupit. A tak developeři v klidu stavějí nevábné plechové krabice takzvaně za babku a těší se z brzké návratnosti svých investic. Lidé se jim totiž do nových nákupních center jen hrnou. A pak se s dychtivostí rudnoucími obličeji přetahují za tkaničku o poslední tenisku, která je právě v mimořádné akční slevě. Za tu cenu ji přece musejí mít, i když to zrovna není jejich číslo obuvi.

Neměl by se už ale konečně najít někdo rozumný, kdo by vzniku těchto město hyzdících staveb učinil přítrž? Neměl by se třeba Útvar hlavního architekta více zajímat o to, co kde vyrůstá? Neměli by jeho pracovníci vylézt ze svých kamrlíků a podívat se v terénu, jak se město mění? Třeba by pak přišli na to, že to není vždycky k lepšímu. Vždyť je přece škoda zaplácávat zajímavé plochy poblíž center měst nebo obytných zástaveb dalšími a dalšími markety, když by místo nich mohly vyrůst třeba obytné domy s moderní tváří.

martin.pleva@denik.cz

Související článek: